Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

1. Antická literatura


Termínem antika označujeme časové období z Řeckého a Římského starověku, kdy byli vytvořeny významné kulturní hodnoty, a to zejména ve výtvarném umění, v literatuře, vědě, architektuře a filozofii.
Antika usilovala o všestranný rozvoj člověka.

Řecká literatura
1) Archaické období (od nejstarších dob do 6. stol.př.n.l.)

Epika – nejstarší řecký básník Homér (8.stol.př.n.l.), je autorem nejvýznamnějších
dochovaných eposů Ilias, Odyssea.
- epos Ilias líčí události posledních 51 dnů Trojské války. Podle báje
unesl
syn trojského krále Paris krásnou Helenu, manželku spartského krále, a
tak začala válka. Ve vzpomínkách se vrací k předchozím událostem.
Trojskou válku vedli Řekové, vyhráli ji lstí.

- epos Odyssea popisuje Odysseův návrat na rodnou Ithaku, odehrává se po pádu Tróje, jsou zde líčena jeho dobrodružství, jeho bloudění mu trvalo 10 let, byl pronásledován nepřízní boha moře, boje se sirénami, kyklopem, čarodějnicí, lidožrouty, atd. Válečné události zde ustupují do pozadí, významnou roli hrají olympijští bohové. Odysseus se nakonec přes nástrahy dostane na Ithaku kde na něj čeká jeho věrná žena Penelopa.

- obě skladby oslavují hrdinské činy, vystupují zde lidé a bohové. Bohové se chovají jako lidé, sestupují z nebe na zem, mají lidské vlastnosti, jsou ztělesněním lidské touhy po síle, kráse a nesmrtelnosti.

Lyrika – určená pro sborový zpěv s doprovodem lyry a tancem.

Alkáios (7.st.př.n.l.)
- psal politické, pijácké a milostné písně

Sapfó (7.st.př.n.l.)
- žila na ostrově Lesbos, sdružovala kolem sebe dívčí kroužek, její básně byli motivovány citovým vztahem, oslavovala bohyni lásky Afroditu
- sbírka „Písně z Lesbu“

Anakreón (6.st.př.n.l.)
- svými básněmi bavil společnost v domech bohatých řeckých vládců,
- téma jeho poezie: víno, ženy, zpěv (= „anakreontská poezie“ –
někteří básníci se snažili napodobit Anakreona)
- báseň „Anakreonteia“ (motiv přírody, pijácký motiv, krása žen)
- báseň „Víno“ (motiv víno, lyrika, zpěv, láska, ženy)

Pindaros
- psal ódy, slavné básně, zejména pro vítěze olympijských her
- soubor „Olympijské zpěvy“


2) Attické období (5.-4.st.př.n.l.)
Název tohoto období podle Athén (ležících v Attice), které se stali kulturním centrem tehdejšího Řecka. Velkého rozkvětu dosáhlo zejména drama a próza.

Drama: a) Tragédie
- náměty tragédií byl především mýtický hrdina, který zpravidla podléhá v nerovném boji.
- důležitou roli hrál chór (sbor), komentoval děj a také do něj zasahoval, dále také zpěv a tanec. Herci byli jen muži, kteří hráli mužské i ženské role
- teorií dramatu se zabýval Aristoteles, řecký filozof. Napsal spis „Poetica“, ve kterém formuluje myšlenky o vzniku a podstatě tragédie
Představitelé:

Aischylos (525-456 př.n.l.)
- tragédie „Oresteia“ (Orestes je povinen zabít svou matku, aby pomstil smrt svého otce Agamemnóna, kterého zabila jeho matka se svým milencem)

Sofoklés (480-406 př.n.l.)
- tragédie „Král Oidipus“ (Oidipovi je p narození předpovězeno, že zabije svého otce a ožení se se svou matkou, a tak se i stane. Bohům nelze vzdorovat, osud nelze změnit.)
- tragédie „Antigona“ (I přes rozkaz krále pohřbí svého bratra. Je zaživa zazděna do hrobky. Král žije ve strachu z toho co provedl, chce aby ho bozi zbavili života.)

Euripidés (480-406př.n.l.)
- tragédie „Médeia“ (pověsti o chlapcích Argonautech, kteří usilují o získání zlatého rouna.)

b) Komedie
- bujné frašky, které kritizovali současné poměry
Aristofanés (446-385 př.n.l.)
- komedie „Žáby“ (vysmívá se lit. Snobům)
„Ptáci“ (vidina lepšího světa)

Próza: - největší rozmach má próza historická (Hérodotos, Thukydides), ale rozvíjí
se i próza filozofická (Platon, Sokrates, Aristoteles)

Hérodotos – otec historie; pojednává o řecko-perských válkách

Thukydides – označován za zakladatele vědeckého dějepisectví
- velmi oblíbeným žánrem bylo řečnictví.

3) Helénistické období (4.-1. př.n.l.)
Ustupuje orientace na mýtus a božstva, převládá orientace na člověka, jeho psychiku, soukromý a intimní život.

Menandros (342-293 př.n.l.)
- představitelem tzv. „nové komedie“. Ve svých hrách ukazoval rodinné problémy, manželské vztahy

Theokritos – zakladatel „idyly“ – krátká báseň s přírodními náměty

Římská literatura
Byla silně ovlivněna Řeckou literaturou, často přebírala témata.
1) Archaické období (1.-3. stol.př.n.l.)

Plautus
- založil základy římské komedie
- autorem her: „Chlubný voják“ (voják si vymýšlí historky)
„Komedie o hrnci“(kritizuje lakomství; inspiroval se
Moliére)
- užívá hovorový jazyk, náměty z dnešního života kolem sebe

2) Klasické období, zlatý věk římské literatury (1.stol.př.n.l.)V tomto období proslul Řím v řečnictví.

Cicero
-významný římský řečník, jeho řeči vynikali logickou stavbou, řečnickými otázkami.

G. J. Caesar
- vojevůdce, vládce
- psal historickou prózu, např.: „Zápisky o válce galské“

Vergilius = největší římský básník
-zdůrazňuje práci a krásu života na venkově
- „Zpěvy pastýřské“
- „Zpěvy rolnické“
- epos „Aeneis“ (čerpá z pověsí o Trojské válce – Homér; Aeneis prchne
z hořící Tróje a projde řadou dobrodružství na moři, nakonec se dostane do
Itálie, kde položí základy Říma)

Ovidius
-žil řadu let ve vyhnanství, svůj stesk po přátelích a rodině vyjádřil ve sbírce „Žalozpěvy“.
- nejznámějším dílem: „Umění milovat“ (rady dívkám a chlapcům jak si udržet lásku protějšku)
-soubor řeckých a římských bájí „Proměny“- (např. Daidalos a Ikaros, Pygmalion, Filemon a Baucis)

Horatius
-psal oslavné básně – Ódy

3) Stříbrný věk (období postklasické)
Seneca – filozof
Tacitus – historik
Petronius – psal satirické prózy (= kritika nedostatků humorem)
Martialis – psal epigramy (= krátká satirická báseň s výrazným zakončením)



03.06.2008 17:15:52


<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se