Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

4. Humor a satira v české literatuře


Satira = výsměšné dílo, kritizující nedostatky společnosti
Ironie = opačný výraz, úmyslné vyjádření protikladem – výsměch

Středověké satiry
Vysokoškolští studenti tvořili žákovskou poezii (drobné satiry, popěvky, ve kterých napadají šlechtu, duchovenstvo a líčí svůj chudý studentský život).
„Píseň veselé chudiny“ – charakterizují sami sebe, že jsou chudí, ale veselí. Nemají
peníze na to jít do hospody, a proto musí žebrat.
Báseň psaná s humorem a nadhledem.
„Podkoní a žák“ – satirická skladba, spor žáka s panským sluhou, kdo má lepší
postavení ve společnosti, koho si lidé více váží. Hádka vrcholí
rvačkou a výsledkem sporu je, že se oba mají stejně špatně.
„Svár vody s vínem“ – hádka o to co je lepší

Ostrá kritika společnosti : „Hradecký rukopis“ (14. století)
- autor je neznámý,
- výsměšné dílo kritizující nedostatky
- soubor 3 básnických skladeb:
1. část: Satiry o řemeslnících a konšelích
- kritika nepoctivosti a špatné práci řemeslníků (pekařů, řezníků,
ševců, kovářů, konšelů,..)
2. část: Desatero kázání boží – kritika hříchů a provinění církve
3. část: Bajka o lišce a džbánu

Do tohoto období můžeme zařadit i první světské drama: „Mastičkář“
- mastičkář je podvodník, který na středověkém trhu vychvaluje své mastě, které
nemají léčebný účinek. Nabízí své masti třem Mariím, které chtějí nabalzamovat
Kristovo tělo.

Smil Flaška z Pardubic
- satirická skladba: „Nová rada“
- zvířecí alegorie (bajka, jinotaj)
- rada zvířat, které pozval král lev na schůzi
- lvem je myšlen český král Václav IV.
- rady: král musí vládnout pokorně a nebát se boha, bez násilí
jednat se svými poddanými,…
- autor hájí zájmy šlechty a církve


Romantismus
Karel Havlíček Borovský
- studoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a poté teologii v Praze, měl se stát knězem, ale odešel do Ruska
- působil jako vychovatel v Moskvě, poznal v Rusku, že carský absolutismus není o nic lepší než rakouský u nás  stává se z něj kritik ruské společnosti.
- Po návratu z Ruska pracoval jako redaktor Pražských novin a přílohy Česká Včela, založil Národní noviny se satirickou přílohou Šotek. Založil i časopis Slovan  obojí bylo zastaveno!
- r. 1851 byl zatčen a odvlečen do Brixenu, protože urážel absolutismus.
- 4 roky nesměl domů, po propuštění umírá na tuberkulózu
- Byl to statečný, čestný a nesmlouvavý člověk, ale lidé se od něj ze strachu odvraceli, jen B. Němcová mu pomohla.
„Obrazy z Rus“- cestopisné reportáže

psal epigramy = krátká veršovaná útočná satirická báseň
s pointou. Např.: Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu
satiry:
„Tyrolské elegie“ – o jeho deportaci do Brixenu, kritizuje policejní stát,
opovrhuje tyrolskou a rakouskou vládou.
Stýská se mu po rodině.
„Král Lávra“ – parafráze podle staré pověsti o panovníkovi s oslíma ušima.
Král Lávra byl irský král, který se holil jen jednou do roka a
pokaždé nechal holiče popravit, aby nevyzradil jeho
tajemství, že má oslí uši. Jen jednoho holiče popravit
nenechal, ale jen pod podmínkou, že jeho tajemství si nechá
pro sebe a bude krále holit až do smrti. Jednou to tajemství
řekl staré vrbě, a ulevilo se mu. Za čas na králově hostině hrál
basista, který si od staré vrby utrhnul proutek, protože svůj
ztratil. Basa začala hrát, že král má oslí uši a král je přestal
schovávat a lidé si na to zvykli.
Chce vyjádřit, že absolutismus přináší násilí (poprava holiče).
„Křest sv. Vladimíra“- satira o církvi, podřízené absolutistické moci, podle
ruské pověsti.

70. a 80. léta 19. století
Svatopluk Čech
- studoval v Praze gymnázium a práva, založil časopis Květy
- nikdy se neoženil, byl samotář a cestovatel
- jeho próza:
psal broučkiády = satiry s komickou postavou měšťana Matěje Broučka,
kritika maloměšťáctví
„Pravý výlet pana Broučka do Měsíce“
„Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. Století“
- psal většinou poezii ( viz. otázka č. 16)
1. polovina 20. století
Karel Čapek
- narodil se 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25.12. 1938 v Praze
- byl to překladatel, novinář, dramatik, kritik
- měl bratra Josefa a sestru Helenu
- studoval gymnázium v Hradci Králové, v Brně a nakonec i v Praze, filozofii na UK
- stal se vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním museu, režisér a dramaturg Vinohradského divadla
- působil v Národních listech a v Lidových novinách
- rád cestoval, psal cestopisy a fejetony, povídky, hry (viz. ot. č. 20)
- tvůrce tzv. sloupku = na pravé straně titulní strany novin, text tištěn kurzívou, řeší aktuálně a vtipně soudobý problém

- jeho satirická díla (přelom 20. – 30. let):
„ Povídky z jedné kapsy“
„Povídky z druhé kapsy“
- příběhy s detektivní zápletkou, psal je pro zábavu, čerpal z černé kroniky.
- např.: Modrá chryzantéma, Zločin v chalupě, Jehla, Sbírka známek,…

Jaroslav Hašek
- narodil se v Praze, vedl bohémský život, chtěl spáchat sebevraždu
- choval odpor k měšťáctví, pohrdal konvencemi, politickými stranami, církví
- za války byl vojákem rakouské armády, přišel do legií
- psal satiry proti rakouské monarchii
- napsal více jak 1200 humorných povídek a fejetonů do různých novin a časopisů
- povídky: „Můj obchod se psy a jiné humoresky“
„Trampoty pana Tenkráta“

- nejznámější dílo, čtyřdílný nedokončený román:
„Osudy dobrého vojáka Švejka za 1. světové války“
- podává obraz světové války, geniální satira na rakouský militarismus
- hlavní hrdina Josef Švejk prodává psy a falšuje jejich rodokmeny,
dostane se do války a vojenské nemocnice kde mu podávají klistýr,
protože si neustále stěžuje že má revma. Při bohoslužbě se zalíbí
polnímu kurátovi, který se ho ujme. Prohraje ho ale v kartách a tak se
Švejk dostává do rukou nadporučíka Lukáše.
- je to člověk vychytralý, vyvázne ze všech těžkých situací do kterých se
dostane vlastním přičiněním. Příkazy plní do detailů a tím se stává
komikem. Říká se mu „moudrý blázen“
- jazyk: hovorová čeština, vulgarismy (charakterizují postavy),
germanismy (př.: Feldkurát, Obrlajtnant,..), citace vojenských zpráv a
vyhlášek,…

Karel Poláček
- společenský kritik a humorista
- narodil se v židovské rodině, vystudoval gymnázium
- r. 1914 odešel na forntu, po válce se dostal k novinařině, psal sloupky, soudničky, glosy do Lidových novin
- zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi
- ve svých románech podává satirický obraz maloměšťáka

„Muži v ofsajdu“
- psychologie klubových fanoušků, na jedné straně stojí otec a syn Habáskovi a na druhé pan Načeradec
„Hostinec u kamenného stolu“
- humorně podané příběhy hostů z lázní
„Dům na předměstí“
- o majiteli činžovního domu a jeho nájemnících
„Bylo nás pět“
- svět maloměsta viděný očima dětí pětičlenné party kluků, kteří podnikají různé akce.
- Nepřátelství kluků jedné ulice s druhou
Románová pentalogie, nedokončená: „Okresní město“
„Hrdinové táhnou do boje“
„Podzemní město“
„Vyprodáno“
- dílo podává obraz provincionálního
městečka před 1. světovou válkou.

Období 2. světové války
Zdeněk Jirotka
- spisovatel, fejetonista, autor humoristických románů, povídek
- narodil se v Ostravě, studoval v Hradci Králové
- vstoupil do armády
- působil v Lidových novinách, Svobodných novinách, a humoristickém týdeníku Dikobraz
- humoristický román: „Saturnin“
- pracovitý ale nebezpečný sluha Saturnin rozpráví o svém pánovi
zvěsti, má smysl pro humor, prožívá veselé příhody
10.10.2008 16:34:02



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se