Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Jan Neruda - Prosté motivy


Vydal jako svou 952. publikaci československý spisovatel v Praze r. 1956. Odpovědný redaktor Ladislav Fikar.

Sbírka je rozdělena do 4 částí podle ročních období. Objevují se zde tedy jarní, letní, podzimní a zimní básně.
Hned na začátku chce autor říci, že jeho básně jsou psané tak, jak to on vidí, kolikrát verše ani nedávají smysl, ale každý si na ně musí udělat svůj názor a najít si na tom něco hezkého. Každý má na poezii jiný pohled a každý ji bude jinak chápat.

„Dám Vám to, jak to v torbě mám.
Mnohé se k sobě nehodí –
však co mi po tom! Radím vám,
vy zpěvy, hleď si každý sám,
jak u koho kde pochodí.“

Každé roční období má na úvod svoji ilustraci, reprodukce namaloval Cyril Bouda.

Jarní
Tato část obsahuje 15 básní. Popisuje proměny krajiny na jaře, jak se všechno probouzí. Tak trochu vyčítá jaru, že mu bere kouzelnou zimu a její sníh.
Básník pociťuje, že každým rokem stárne, že je již nemoderní. Cítí se samotný a starý, když vidí mladé lidi, jak si prozpěvují a baví se.
Popisuje své pocity, cítí se nešťastný. Přirovnává své živobytí ke zvadlé trávě, která je po zimě unavená a bez života.
Vítá první jarní paprsky, jeho nálada je najednou pozitivní.
„Buď požehán, ty lístku první,
jenž ve smaragdu bujné zdobě
jsi zrak můj s životem zas spoutal
po té tak teskně dlouhé době!“

Používá básnické přívlastky (=epitetony), např. bublavý potůček, žílečku hravou, sluníčko,…).
Vzpomíná také na maminku a babičku.
Jaro také může znamenat čekání na novou lásku. Motiv jara chápán pocity lidí a přírody. Nejprve si musí zvyknout na přechod mezi ročními obdobími, zavládne u nich nevozita a smutek, poté co se příroda vzpamatuje, vše se pozitivně naladí.

Letní
Obsahuje 11 básní. Popisuje luční trávu, sluneční paprsky. V jedné své básni se zamýšlí nad osudem milenců, jejichž jména jsou vyryta do kmenu stromu. Zda jsou ještě spolu nebo už nejsou.
Využívá opisy (=perifráze):
„samou září, samé zlato po horách“ – stromy změnily barvu svých listů do žluta
„brilianty posypal mi celou tu mou lesní stezku.“ – opadané stromy, listy na cestě
„lesu šat dal safírový“

Popisuje letní den, jeho krásy, jak se Šťastně cítí, jeho pocity jakoby byl ženou omámen. Oslavuje krásu květů, dívčí smích. V poslední básni (Vzpomínka na Hálka) vyjadřuje konec léta, již popadávající listí („již ku zemi sežloutlé listí to jak zlacený deštík se roní“).

Podzimní
Má 11 básniček. Vzpomínka na své mládí.
K podzimu patří bouře („když válečnou muziku hvízdá“) a vítr („Když kolíbá les a jak na vlnách a k zemi až shýbá své témě“).
Vypráví i o nešťastné lásce, kdy dívce odvedli hocha.
Na podzim se dny krátí, lidí rádi spí. Krajina zhnědla stromy jsou bez listí. Podzim je opakem jara.
Přirovnává podzim k uchylujícímu se spánku přírody.
Objevuje se zde melancholie ze stáří. Básníkovy šediny jsou důkazem jeho boje v životě.
Básník si přeje být raným podzimem, kdy vítr má dost síly a je hravý jako dítě. Nechtěl by však být podzimem, který se blíží k zimě. Je slabý, sluníčko již nehřeje. („Po nebi už i to sluníčko pak o berličkách chodí“)
Vyjadřuje tím, že by chtěl být stále mladý a nezestárnout, touží po tom být mladým hochem.
V poslední podzimní básni se zamýšlí nad smrtí, objevují se motivy hřbitova. („A zase slyším: Pojď – nu pojď již, víc nehleď světa na mumraj)

Zimní
Má 14 básní. Zimu přirovnává k „paní zlé“. Básník sní, jak jede na saních z půlnoční, zasněženou bílou krajinou spolu s mladým děvčetem.
Básničky zimy jsou pochmurné, zamýšlí se nad životem, vzpomíná na mládí, přemýšlí nad smrtí.
Je mu smutno, cítí se osamocený, myslí na bolest a smrt.

Názor:
Básně se dobře četly. Jedná se o velice osobní lyriku, hluboké prožití při čtení. Jeho přáním bylo, být v životě šťastným a mladým, což ukazuje skoro ve všech svých básních. Popisuje svůj život, mládí, seznamuje čtenáře svými zkušenostmi.
Používá prosté verše, snadno pochopitelné, nesložité rýmy, obrazná pojmenování a hodně básnických přívlastků (=epiteton).
23.10.2008 08:51:38



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se