Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Vítězslav Nezval - Edison


Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1967 jako svou jubilejní 3000. publikaci.

Kniha má 5 zpěvů a doslov „Signál času“. Je to Nezvalova vrcholná poetistická báseň.
1.
Vypráví o člověku, který se vrací z herny domů. Pronásleduje ho jeho vlastní stín. Pociťuje strach, úzkost ze života a smrti.
Je vlahá noc na konci února. Hráč má špatné svědomí ze svého pijáctví a hráčství.
2.
Vypráví o Edisonovi, jeho otec zemřel touhou po vlasti a smutkem mládí. Otec věděl co je hlad a potulky. Už je to dávná doba a Edison už je velký a zajímá se o chemii. Když byl malý, hrál si s chemickými prvky a četl knihy.
3.
V New Yorku nežil velký vynálezce klidně. Ukazuje, že vynálezy ničí člověka, ale zároveň vidí pokrok moderní společnosti.
(„stáváte se elektrickým pramínkem“, „spáváte pět hodin denně vám to stačí, v tom se podobáte hazardnímu hráči“)
Objevuje se zde mj. i vynález obloukové lampy, vypínače atd.
4.
Vynálezce se stává slavným, lidé ho obdivují. Přesto vynálezy postihují člověka („už se budou hledat duše pod rentgenem“, „Už jsme svědky kinematografie“)
Lidé mohou ale dále žít bez vynálezů. („pohleďte jak tisíc lidí klidně žije, ne to není práce to je poezie“)
5.
Smyslem života je štěstí, smích. Lidé by naopak měli zapomenout na své starosti a měli by žít dál.

Názor:
Objevuje se zde mnoho odborných termínů, kterým člověk moc neporozumí. V každém zpěvu se opakuje verš:
„Bylo tu však něco těžkého co drtí
Smutek stesk a úzkost z života i smrti“
23.10.2008 08:56:53



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se