Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

8. Národní obrození


Vznik národního obrození
Vzniká u nás v 70. letech 18. století a končí ve 40. letech 19. století
-v 18. století je u nás velmi slabé měšťanstvo, které neprosazovalo osvícenské myšlenky
-vládla panovnice Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku.
-na její vládu navázal její syn Josef II. , který vydal patent o zrušení nevolnictví a toleranční patent (náboženská svoboda)
Národní obrození = hnutí rozvoje českého jazyka

Fáze obranná
-český jazyk nemá svá vlastní pravidla, musí se bránit německému jazyku
-prvořadým úkolem bylo vytvořit nová jazyková pravidla, která vycházela z humanistické češtiny, ale také pronikaly prvky hovorového jazyka
-roste zájem o historii (historikové chtěli dokázat, že český národ má slavnou historii)

Josef Dobrovský (1753-1829)
-největší osobnost této fáze
-působil jako vychovatel v rodinách, např.: v rodině Černínů v Chudenicích
-nosil modrou barvu kabátu, a proto se mu říkalo „Modrý abbé“
-byl velice chytrý, vzdělaný, vznešený a zároveň prostý, proto byl mezi lidmi oblíbený
-narodil se v rodině Dragounského strážmistra Doubravského, omylem do matriky napsali Dobrovský, tak mu to jméno zůstalo.
-vystudoval filozofickou fakultu a teologii, hebrejštinu
-svá díla psal německy a latinsky, protože nevěřil že by se čeština mohla dostat na velkou úroveň
-byl silně vlastenecky založený
-napsal: „Podrobná mluvnice češtiny“
- vzorem veleslavínská čeština, stanovil zásady pro český jazyk

„Dějiny českého jazyka a literatury“
- vývoj jazyka a literatury, vývoj divadla

„Německo-český slovník“
- dokázal, že čeština umí vytvořit ekvivalenty k německým slovům

Divadlo národního obrození
-obrozenci si uvědomovali, že divadlo dokáže více ovlivnit než knihy
-od roku 1738 měla Praha stálé německé divadlo „V Kotcích“
-od roku 1783 bylo založeno německé divadlo „Stavovské divadlo“, později se v něm začalo hrát i česky (české hry měli velký úspěch)
-postupně vzniklo první české divadlo „Bouda“
Stálo na dnešním Václavském náměstí, bývalém Koňském trhu, hrálo se zde pouze česky.
Divadlo spojeno s Václavem Thámem, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Prokopem Šedivým, Janem Nepomukem Štěpánkem,…

Boje o rukopisy
-na začátku 19. století se objevili dva rukopisy, nazvány podle místa kde byly nalezeny:
„Rukopis královehradecký“
- obsahoval básně, písně, byl přijat s velkým nadšením
„Rukopis zelenohorský“
- líčena nejstarší minulost českého národa

-na konci 19. století byly podány vědecké důkazy o nepravosti rukopisů
-autory rukopisů, které prý vznikly až v době Národního obrození byli:
Václav Hanka a Josef Linda
-ukázalo se že rukopisy jsou padělky. Starý pergamen ze kterého se vyškrábal starý text a provedl se rozbor inkoustu (rentgen odhalil, že iniciála je nová) -„palimpsest“

Fáze ofenzivní (útočná)
-obrozenci usilovali, aby česky psaná literatura se dostala do všech oblastí

Josef Jungmann
-vystudoval filozofii v Praze
-působil jako básník, překladatel
-psal česky, vytýkal Dobrovskému že píše latinsky a německy
-psal cestopisné články: „Rozmlouvání o jazyku českém“
- kritizuje poněmčování škol a úřadů, chce češtinu
prosadit.

„Slovesnost“
- teorie literatury, čítanka. Na školách se poprvé smělo vyučovat česky

„Historie literatury české“

„Slovník česko-německý“
- rozsáhlý 5-ti dílný

František Palacký
-český historik, politik, zakladatel novodobého českého dějepisectví
-působil jako vychovatel a i jako učitel
-oženil se s Terezií Měchurovou z Otína
-sňatek ho hmotně zabezpečil
-spolu s J. Jungmannem založili „Matici českou“ = nakladatelství odborných
knih
- napsal: „Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě“
- dílo vyšlo česky i německy, je to jeho celoživotní dílo
- čerpal z řady archívů, vyzdvihuje husitství a slovanstvo
- byl pro zachování rakouska-uherska (=austroslavista)
- jeho pohřeb se stal národní manifestací

Pavel Josef Šafařík
-žil ve velké bídě, byl skromný a čestný člověk
-zabýval se slovanskými zájmy  myšlenka slovanské vzájemnosti
-napsal dílo: „Slovanské starožitnosti“
- snaží se dokázat, že slované jsou národ stejně důležitý jako germáni, řekové, římané,…

Jan Kollár
-prosazoval myšlenku slovanské vzájemnosti
-ve městě Jena se zamiloval do Vilemíny Schmidtové ( ve svých básních ji nazývá Mínou)
-národní cítění mu nedokázalo zůstat v Německu, proto se vrátil do vlasti.
-napsal sbírku: „Básně“
- píše o své lásce k Míně, řeší rozpory zda s ní má zůstat či se vrátit do vlasti.
- nejslavnějším jeho dílem je:
„Slávy dcera“
- skladba se skládá z předzpěvů (vyjadřuje lepší budoucnost národa, zamýšlí se nad minulostí a budoucností)
- poté následují 3 zpěvy: Sála, -řeka v Německu, jeho pobyt
Labe, - Čechy, pobyt v Čechách
Dunaj – na Slovensko, jeho rodiště
- básník putuje slovanskými zeměmi a prosazuje myšlenku slovanské vzájemnosti
-milenka Mína představuje slovanstvo, symbolem je lípa
-později ke zpěvům připojil další: Acheron (sl.peklo), Léthé
(sl. ráj)

František Ladislav Čelakovský
-narodil se ve Strakonicích
-spisovatel, vychovatel, překladatel, knihovník
-stal se redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
-byl to kritik carského absolutismu
-zabýval se studiem slovanské vzájemnosti
-sbíral a vydával lidovou slovanskou poezii, vydal: „Slovanské národní písně“
- slovanská přísloví a pořekadla, vydal je ve sbírce: „Moudrosloví národa
slovanského v příslovích“
-vrcholem jeho tvorby byly tzv. ohlasy, ve kterých se soustředil na lidovou slovesnost a na české a ruské písně ( v Rusku viděl oporu všech slov. národů)
-sbírka: „Ohlas písní ruských“
- představuje sílu a mohutnost ruského národa, ruské tradice, minulost a umění.
- látku k básním čerpal z ruských „bylin“
- převažují epické básně, které jsou hrdinské, oslavují udatné bohatýry a jejich vítězství, např.: Bohatýr Muromec, Rusové na Dunaji,..
- v básních lyrických se zabývá životem ruského lidu, láska k domovu,..

„Ohlas písní českých“
- převažují lyrické básně, zabývající se životem českého lidu, satirické a výsměšné básně
- vyjadřují obavy o osud vlasti, ale i lásku, která je smyslem života, např.: Toman a lesní panna, Pocestný,…

Jan Nepomuk Štěpánek
-dramaturg, psal hry
-pod jeho vedením vzniká ve Stavovském divadle 1. český profesionální divadelní soubor
-dějištěm jeho her bylo menší město, hry pojednávali o milostném vztahu dvojice
-veselohry sloužili k pobavení diváků, např.: „Čech a Němec“
„Břetislav I.“
„Obležení Prahy od Švédů“

Václav Kliment Klicpera
-založil s J.L. Zieglerem a J. Chmelou Ochotnické divadlo
-působil jako profesor, poté i jako ředitel gymnázia
-jeho díla se hrají dodnes, zobrazil v nich život obyčejných lidí a jejich touhy po hmotném majetku a společenském postavení
-hra: „Divotvorný klobouk“
- dva studenti Křepelka a Strnad. Lakomec má v lásce jen peníze. Studenti vymyslí lest jak získat peníze, které nakonec získají a pomstí se lakomci, který je připravil o dědictví a oni museli studovat v bídě

-psal i hry historické: „Blaník“
-povídky: „Příchod Karla IV do Čech“
„Točník“

Josef Kajetán Tyl (1808-1856)
-dramatik, prozaik a novinář, organizátor kulturního dění
-po gymnáziu studoval filozofickou fakultu v Praze, kterou nedokončil
-vlastnil kočovnou divadelní společnost
-věnoval se divadlu, novinaření, vydával časopis Květy
-řídil česká představení ve Stavovském divadle, poté roku 1837 založil své vlastní divadlo – Kajetánské divadlo
-za svá velmi oblíbená díla dostal mnoho ocenění, např. Matici českou, Zlatý prsten za literaturu,…
-psal povídky:
„Rozervanec“
- hlavní postavou je Karel Hynek Mácha
- odsuzuje romantické životní postoje, nesnáší a kritizuje Máchu, nazývá ho Rozervancem
- Máchu zobrazil jako tyrana, protože žárlil na svou milenku a nedokázal bez ale i s ní žít
- po narození jeho dcery jí Mácha zakazoval se stýkat s přáteli a rodiči, když pracoval v Litoměřicích tak za ní chodil pěšky
- další povídky:
„Dekret kutnohorský“
„Rozina Ruthartová“
„Poslední Čech“

-historické hry: „Jan Hus“
„Kutnohorští havíři“
„Jan Žižka“

-psal i hry ze současnosti:
„Fidlovačka“
- zachycuje život pražských lidových vrstev, zejména ševců
- proslavila se písní „Kde domov můj“, která se později stala hymnou, hudbu k ní složil František Škroup

„Paličova dcera“
„Pražský flamendr“
„Tvrdohlavá žena“
„Chudý kejklíř“
-drama: „Strakonický dudák“
- ukázal lásku venkovského obyvatelstva, kritizuje touhu po
penězích, ukazuje jako peníze kazí mezilidské vztahy
- Švanda miluje svou dívku Dorotku, ale protože je chudý, její otec lásce nepřeje, Švanda se živí hrou na dudy, odjede vydělávat do ciziny aby se poté mohl oženit s Dorotkou
- Švandovy dudy jsou ale očarovány lesními vílami, okouzlí tím princeznu a zapomene tím na Dorotku. Dorotčina láska ale Švandu osvobodí a vrací se spolu do Strakonic.
19.12.2008 23:22:33



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se