Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Božena Němcová - Karla


Z knihy Zlatoroh – Karla a jiné povídky. Vydal jako svou 4568. Publikaci Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze r. 1974. Ilustroval Karel Müller.
Božena Němcová popisuje krásné Chodsko. Markyta Drahoňová s dcerkou, hospodáři a sedláci se vracejí z ciziny. Vystoupají na kopec Čerchov v Černých lesích a ukazují důstojníkům, kde jsou Domažlice, Tranovo, Hújezdo, vrch sv. Vavřince, hrad Rýzmberk, hrad Přimda, lze vidět i město Plzeň. Chodové byli dříve přezdíváni Psohlavci.B. Němcová používá v přímých řečích chodské nářečí.
Markytka se s dcerkou Karlou vrací domů, mezi své známé a přátele, však bez manžela, ten ji umřel v Německu („v Němcích“) na vojně. Měl tzv. „domácí nemoc“ – nemoc ze stesku po domově a rodné zemi. Markyta s Karlou žijí v domě u rychtářky, která má také dceru – Hanu. Obě holčičky nosily stejné šaty, rozuměly si. Chodily spolu do školy a nedaly na sebe dopustit. Karla ale uměla o něco více než Hana, byla zručnější a sílu měla jako chlapec.
Karla měla tmavé oči, havraní vlasy, silné obočí a velká ústa. Když vyspěla, byla velmi pracovitá, uměla příst, tkát, vařit, prát a vyšívat.
O Karlu se začal ucházet Petr, byl to hezký chlapec, ale Karla o něj nestála. Hana však toužila po lásce a bála se, že si vezme toho nepravého. Karla na ni žárlila a měla ji víc než ráda. Když byl masopust, Karla si oblékla vojenský oblek a začalo se jí proto říkat Karel. Hana z něj byla úplně učarovaná. („Kdybys byla chlapec, já bych si žádného nevzala do smrti“). Když se to dozvěděla Markyta, sdělila všem, že jim celou dobu lhala, Karla není děvče ale chlapec. Vše ukrývala, aby jí syna nevzali a neodvedli na vojnu, proto se musel celá léta chovat a oblékat jako děvče. Nakonec musel Karel na vojnu na 8 let. S Hanou se párkrát navštěvovali a ani jeden z nich nezapomněl na svůj slib, že se vezmou.
A také tak učinili, když se Karel vrátil z vojny.

Úryvek:
„Tuto, Karla, si myslím, musí být největší radost na světě, když má jeden druhého rád, vet?“ šeptala Hana.
„Říká se: kde hupřímná láska, handělů na sta,“ pravila jí na to Karla.
„Och Karla, já se bojím, když vzpomenu, jestli mne dají naši někomu, koho nebudu mít ráda!“ vzdychla Hana.
19.12.2008 23:28:57



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se