Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Božena Němcová - Národní báchorky a pověsti


Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n. p., v Praze jako svou 218. publikaci v redakci krásné literatury. Vydání I. r. 1954.
Obsahuje 29 pohádek a pověstí.


O Popelce
Chudý muž měl 3 dcery, Popelku, Kasalu a Adlinu. Každý den s nimi chodil do lesa, chtěl aby se dívky ztratily a domů už se nevrátili. Dívky až napotřetí nenašly cestu domů, ale objevili zámek, kde žil lidojed s lidojedkou. Dívky zde mohly přespávat jen pod podmínkou, že Popelka se bude starat o domácnost a Adlina s Kasalou o vlasy a šperky staré lidojedky. Dívky se zanedlouho rozhodly zbavit se obou lidojedů. Dědka hodily do ohně a babce usekly hlavu.
Jednoho dne princ pořádal ve městě slavnost, na kterou se Adlina s Kasalou vypravily. Popelka jim tiše záviděla. Objevila ale zlatý klíč od sklepa, kde se nacházeli 3 pokoje se železnou, stříbrnou a zlatou truhlou, ve které byli ukryty šaty a šperky. Popelka se na slavnosti seznámila s princem, který se do ní ihned zamiloval. Na třetí slavnosti však ztratila střevíček. Podle něj ji princ našel a vzal si ji za ženu. Popelka se k němu přestěhovala a sestrám sdělila její tajemství o bohatství. Sestry byly ale chamtivé, chtěly víc a víc peněz, ze dveří na ně vyskočily dvě černé kočky a znetvořily jim obličej, místo zlata měli plno oblázků. Kněžka Popelka žila šťastně a spokojeně.

O chytré princezně
Jiřík, řemeslník, na své cestě světem potká princeznu, do které se zamiluje a prohlásí, že by čertu duši dal, aby mohla být princezna jeho. Objeví se čert. Jiřík se bez rozmyšlení upíše čertu a hurá za princeznou. Měl pěkné šaty, najednou se uměl chovat, všechno mu šlo, byl bohatý. Princezně se také zamlouval a proto Jiřík požádal krále o její ruku. Za několik let král umřel a Jiřík se stal panujícím knížetem. Měl 2 syny a dceru a žil se svou manželkou šťastně. Uplynulo 20 let a Jiříkovi se opět zjevil čert. Dal mu 3 dny, každý den si může přát 1 přání. Nejprve chtěl odrovnat skálu za zámkem, aby měla manželka lepší výhled, další den krásnou zahradu s mnoha květy a bylinami. Princezna ale tušila, že má manžel pletky s čertem, musel se jí svěřit. Třetí přání princezna vyslovila přímo čertu, musel ji vytrhnout 3 vlasy, ale nesmí ji to ani trochu bolet, vlas musí natáhnout ale nesmí prasknout. Toto přání ji ale nesplnil a tak musel Jiříka nechat žít.

Čert a Káča
Káča byla stará děvečka, která měla chalupu, zahradu a hodně peněz. Nikdo ji ale přesto nechtěl, protože byla zlá a hubatá. Zůstávala na ocet, protože nebyla hezká. Bylo jí již čtyřicet let. Každou neděli chodila k muzice, s žádným hochem dosud netancovala. Řekla si: „Dnes bych tancovala třeba s čertem!“ Najednou se ve dveřích objeví pán v mysliveckém oděvu, který bere Kačenku k tanci. Všichni se jí smějí. Káča si přála, aby s tímto mužem mohla do smrti tancovat. Muž se proměnil v čerta a letěli spolu s Káčou, která mu skočila na záda, směrem k peklu. Káča se čerta nechtěla pustit, pořád ji nosil na zádech, jednou ji sundal díky ovčákovi, který pásl na louce ovce. Ovčák ji hodil do rybníka. Za to, že ovčák od Káči osvobodil čerta, mu čert slíbil bohatství. V té zemi žil mladý kníže, který hýřil penězi. Hvězdář mu předpověděl, že si pro něj přijde čert a odnese jej za živa do pekla. Kníže ho nechal odvést do vězení a doufaje, že se tento krutý osud nevyplní, začal spravovat zemi a chovat se slušně. Ovčák v den, kdy si měl čert přijít pro správce, má na rady samotného čerta žádat pytel zlatých a poté s nimi žít a dobře hospodařit. Tyto peníze si nenechal, pomohl těm, které správcové šidili.

Rozkoš
Purkrabí Straka z Nedablic byl přísný a zlý. Lid ho nemiloval. Jednou na procházce potkal pasáka, který snil o rozkošném rybníku. Vše purkrabímu sdělil. Straka tento nápad použil, nechal rybník vybudovat a pojmenoval ho Rozkoš. Všichni pana Straku chválili, ale pasáka si nikdo nevšiml. Někteří lidé ho ale zakleli, aby s ním čert po smrti oral do té doby, než se zase rybník v pole obrátí. „Tenkrát prý slova mnoho platila a s čertem žádná hračka nebyla“ pan Straka umřel, lidé viděli jak čert s ním dvě brázdy od jednoho k druhému konci orá. Nyní je rybník zničen a jsou na jeho místě zase pole.

Kdo je hloupější?
Chalupník měl jen 1 slepici. Poslal ženu na trh, aby ji prodala. Prodala ji jen za jeden groš. Chalupník dělal rámus, ale řekl jí, že jde do světa a když najde většího blázna než je ona, tak ji nezbije. Žena pozná člověka, který prý byl v nebi. Dá mu tři sta zlatých pro svého syna, který je také v nebi. Nechá se napálit. Z městem se tento vychytralý člověk převleče za starce a potká sedláka, který se snaží dohnat mládence, který ošidil jeho ženu. Sedlák se ale nechá také napálit. Svěří mu svého koně, aby mu našel neřáda. Mladík nasedne na koně a už se nevrátí. Sedlák se vrací domů za ženou s tím, že on sám je ještě hloupější než ona.

Chytrá horákyně
Žili dva bratři. Jeden byl chudý a hodný a měl jedinou dceru Manku a druhý bratr byl zlý, bohatý statkář, který byl velice lakomý. Manka musela ke svému zlému strýci, kde pracovala za stravu jako husopaska a děvečka. Strýc ji za práci slíbil jalovici, ale potom vše zapřel a nechtěl ji nic dát. Manka spolu s otcem ho žalovali prokurátorovi, který je rozsoudil pomocí hádanky. Co je na světě nejbystřejšího, co nejsladšího a co nejbohatšího? Bohatý sedlák odpověděl, že jeho černý špicl, jeho sud medu a jeho truhla plná tolarů. Druhý sedlák odpověděl, že nejsladší je spaní, nejbystřejší oko a nejbohatší zem, ze které vše pochází. Uhodl chudý bratr a musel prozradit, že mu to pověděla jeho dcera Manka. Prokurátor si ji pozval k sobě ať přijde ani ve dne ani v noci, ani ustrojená ani nahá, ani pěšky ani vozem. Manka si oblékla jednu ponožku a velmi řídký šat, přijela na koze a část cesty šla pěšky, bylo okolo třetí hodiny ráno. Poté si vzala prokurátora za manžela, on ji ale zakázal, aby se pletla do jeho soudů. Jednoho dne ale nemohla snést, že soudil nespravedlivě, proto zasáhla do jeho věcí. Prokurátor ji vyhnal zpět k otci, s tím, že si z domu může odnést to, co jí je nejmilejší. Manka s ním chtěla ještě naposledy povečeřet, opila ho a odnesla ho s sebou domů k otci. Když se jí prokurátor zeptal, kde je, odpověděla mu, že si ho vzala s sebou, protože jí je nejmilejší on. Manžel jí odpustil a svolil, aby soudila místo něj. Od té doby bylo všude dobře.
08.01.2009 21:08:10



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se