Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

10. Vznik českého dramatu a jeho vývoj do konce 19. století


13. a 14. století
Za vlády Karla IV. vzniká 1. světské drama
- díla se hrají v hospodách a na tržnicích
- drama vznikalo z církevních obřadů, z improvizovaných scének, které předváděli studenti, herci, hudebníci,…

- hrálo se i ve školách, herci byli studenti  školské drama (16.století)

V pol. 14. století vzniká 1. české drama: „Mastičkář“
- pojednává o mastičkáři, který prodává na středověkém trhu své mastičky. Je to podvodník, protože mastičky nejsou vůbec léčivé.
- vychází z pověsti O třech Mariích
- tři Marie přicházejí nakoupit vonné masti, kterými chtějí pomazat Kristovo tělo
- drama je psáno lidovým jazykem, hra sloužila k pobavení obyvatelstva, zesměšnění podvodných mastičkářů, středověkých lékařů

Drama v období Baroka
Jan Amos Komenský
- napsal: „Škola na jevišti“
„Škola hrou“
- soubor 8 latinských divadelních her, které měli prohloubit praktické řečové znalosti žactva

- v té době vznikala i pololidová literatura tvořena jezuity
- interludia = mezihry; krátké hry, frašky, které se vkládali mezi vážné hry,
postupně si získávali úspěch diváků
- hrávali je učitelé a žáci, většinou o masopustu
- zachycují postavení selského lidu, scény ze života

Divadlo Národního obrození
- obrozenci si uvědomovali, že mluvené slovo dokáže více ovlivnit než čtené
- centrum rozvoje divadla byla v 18. století Praha

- od roku 1738 měla Praha stálé německé divadlo „V Kotcích“, na jeho scéně se hráli opery, balet, pantomima a činohra. V tomto divadle čeština poprvé zazněla až v 70. letech, kdy byla uvedena na scéně první česká hra:
„Kníže Honzík“.
- v roce 1783 bylo otevřeno „Stavovské divadlo“, ve kterém se hrálo převážně německy, česky se hrálo většinou v neděli odpoledne pro lidové publikum
- v roce 1786 vzniklo proslulé dřevěné divadlo „Bouda“, které stálo na Václavském náměstí, tehdejším Koňském trhu. Hrálo se zde pouze česky, v čele s Václavem Thámem, který psal vlastenecké hry z národních dějin.
Divadlo Bouda se ale dostalo do finančních problémů a r 1789 bylo zbouráno.

Václav Kliment Klicpera (1792-1859)
- snažil se o pozvednutí českého divadelnictví
- založil s J.L. Zieglerem a J. Chmelou „Ochotnické divadlo“
- k jeho nejznámějším hrám (jednoaktovky) patří:
„Divotvorný klobouk“
- postavy: dva studenti Křepelka a Strnad, Lakomec. Studenti vymyslí lest jak získat peníze a nemuset tak platit útratu v hospodě. Pomstí se lakomci ale nakonec se s ním udobří.

- ve svých veselohrách kritizoval lidské slabosti a nedostatky (lakotu, sobectví, nafoukanost)
- chtěl vychovávat národ, jeho díla se hrají dodnes

Jan Nepomuk Štěpánek (1783-1844)
- herec, dramatik a překladatel divadelních her
- ve 20. letech 19. století se hrají česká představení, hry historické, rytířské a veselohry
- pod jeho vedením vzniká 1. český profesionální divadelní soubor
- jeho hry většinou pojednávají o milostném vztahu dvojice
- veselohry např.: „Čech a Němec“
„Břetislav I.“
„Obležení Prahy od Švédů“

Vznikalo i loutkové divadlo, nejznámějším loutkářem byl Matěj Kopecký.
Putoval po českém venkově, psal vlastní hry, např.: „Oldřich a Božena“.

Nejvýznamnější postavou českého dramatu v době Národního obrození je:
Josef Kajetán Tyl (1808-1856)
- dva roky putoval s kočovnými divadelními společnostmi
- v letech 1846-1852 byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle
- divadelní tvorba (hry ze současnosti): „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná
rvačka“
„Pražský flamendr“
„Bankrotář“
„Paličova dcera“
„Strakonický dudák“
- příběh Švandy a jeho milé Dorotky
„Chudý kejklíř“
„Tvrdohlavá žena“
„Jiříkovo vidění“

-hry historické: „Jan Hus“
„Kutnohorští havíři“

Národní divadlo
-roku 1848 J.K.Tyl navrhl pořádání veřejných sbírek na stavbu divadla. Byla postavena skromná budova Prozatímního divadla, která byla otevřena 18.11.1862. Slavnostní položení základního kamene k Národnímu divadlu bylo 16.5.1868.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11.6.1881. Zahajovalo se Smetanovou Libuší, která byla složena pro tuto příležitost.
Neopatrností dělníků došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, jeviště i hlediště. Požár vyvolal velké odhodlání pro nové sbírky.
Národní divadlo bylo znovuotevřeno 18.11.1883.
Prvním ředitelem se stal František Adolf Šubert.


Realistické drama
Ladislav Stroupežnický (1850-1892)
- dramaturg Národního divadla
- napsal realistickou komedii: „Naši furianti“
-z prostředí jižních Čech, kde autor vyrůstal.
-furiant=člověk pyšný, domýšlivý, nafoukaný,
-dobře vykreslená lidská povaha
- psal veselohry: „Zvíkovský Rarášek“
„Paní mincmistrová“

Gabriela Preissová (1862-1946)
- pro svá díla čerpá z oblasti Slovácka
- tragédie venkovské švadleny: „Gazdina roba“
- další dílo: „Její Pastorkyňa“

Alois a Vilém Mrštníkové
- nejvýznamnější představitelé českého realistického dramatu
- realistická tragédie: „Maryša“
-sociální drama o 5 dějstvích
Maryšin milý Francek odjíždí na vojnu, její otec jí najde bohatého ženicha, vdovce Vávru. Ona si ho ale vzít nechce, protože miluje Francka. Nakonec je ale donucena. Za dva roky se Francek vrací z vojny, chce utéct s Maryšou. Ta svého manžela Vávru jednoho dne otráví kávou, protože ji týrá.
12.01.2009 22:53:27



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se