Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

16. Česká poezie 1.poloviny 20.století


Charakteristika doby
Roku 1868 byl položen základní kámen k Národnímu divadlu.
Roku 1881 došlo k požáru a roku 1883 bylo divadlo znovu otevřeno.
Vznikají noviny a časopisy, založen Sokol, Hlahol, vzniká tzv. umělecká beseda.

Roku 1858 vzniká „Almanach Máj“ na počest Karla Hynka Máchy.
Program Almanachu: - odvrat od minulosti k přítomnosti
- rozhled po evropské kultuře
- zobrazit skutečnost
- umělecká svoboda v tématu i ve zpracování
- představitelé: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá, Karel Sabina, K.J.Erben,
Božena Němcová,…

Politika: Toto období se vyznačuje jako „Bachův absolutismus“ – byli jsme součástí
Habsburské monarchie.
Společnost se dělí na staročech (nechtěli změny) a mladočechy (radikální změny).

Májovci
Jan Neruda (1834-1891)
- narodil se v Praze na Malé Straně, v domě „U dvou Slunců“
- měl chudé dětství, studoval na gymnáziu, nedokončil studia práv a filozofie a věnoval se novinařině
- byl to samotář, ale výborný společník a tanečník, hodně cestoval
- prožil krátký milostný vztah s Karolinou Světlou
- jeho poezie:
„Hřbitovní kvítí“
- sbírka obsahuje hovorová slova, proto nebyla kritikou přijata
- popisuje lidskou bídu, motivy hřbitova, zklamání ze života

„Knihy veršů“
- osobní verše (Dědova mísa, Vším jsem byl rád,…)
„Písně kosmické“
- vyjadřuje optimismus, víru v pokrok, vesmír, vlastenectví

„Balady a romance“
- např. Romance o Karlu IV.

„Prosté motivy“
- sbírka rozdělena na čtyři části podle ročních období



Vítězslav Hálek (1836-1874)
- většinu života prožil na venkově, studoval v Praze gymnázium, filozofii nedokončil, stal se novinářem v Národních listech, psal fejetony a kritiky
- za života byl uctíván jako největší básník, na rozdíl od Nerudy, který nebyl doceněn.
- jeho poezie: „Alfréd“
- lyrickoepická báseň, reaguje na Máchův Máj

„Večerní písně“
„V přírodě“
„Pohádky z naší vesnice“

Další představitelé májovců:
Karolina Světlá (1830-1899)
Božena Němcová
Karel Jaromír Erben – básnická sbírka: „Kytice“



V 70. – 80. letech 19. století dochází k boji o národní a kosmopolitní zaměření české literatury. Objevily se dvě výrazné literární skupiny:
1) Ruchovci (škola národní)
2) Lumírovci (škola kosmopolitní)

- významnou roli hrají časopisy, kolem kterých se sdružují autoři jednotlivých
skupin
- časopis Lumír (J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer)
- časopis Květy ( S. Čech)
- časopis Osvěta (opačné názory než Lumír; K. Světlá, A. Jirásek, Z. Winter, F. Schulz, E. Krásnohorská)

Ruchovci (škola národní)
Koncem 60. let vstupuje do literatury nová generace s myšlenkou vlastenectví a
slovanské jednoty.
Na prvním místě stojí domácí literatura.
Roku 1868 vychází „Almanach Ruch“, který vyšel na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu.

Svatopluk Čech (1846-1908)
- narodil se u Benešova v úřednické rodině
- založil časopis Květy
- byl samotář, nikdy se neoženil, hodně cestoval
- jeho sbírky: „Písně otroka“
- nesvoboda člověka a národa
„Husita na Baltu“
„Adamité“
„Ve stínu lípy“
- oslava českého kraje
„Lešetínský kovář“
- jeho próza: psal broučkiády, satiry s komickou postavou měšťana Matěje Broučka

Eliška Krásnohorská (1847-1926)
- vlastním jménem Alžběta Pechová
- bojovala o rovnoprávnost žen, založila dívčí gymnázium Minerva
- psala libreta, překládala, působila jako kritička proti kosmopolitismu

Ladislav Quis (1846-1913)
- překladatel, přichází s postavou hloupého Honzy: „Honza se učí latině“


Lumírovci (škola kosmopolitní)
Navazují na Májovce v úsilí přiblížit českou literaturu ke světové (=kosmopolitní zaměření)
Autoři se shromažďují kolem časopisu Lumír (r. 1833 ho založil J.V.Sládek)

Josef Václav Sládek (1845-1912)
- narodil se ve Zbirohu u Berouna, pocházel z rodiny zednického mistra
- v Americe působil jako vychovatel, učitel a redaktor krajanských novin
- po návratu do Čech se stal redaktorem časopisu Lumír
- přeložil 33 Shakespearových dramat
- jeho poezie je meditativní:
Sbírky: „Básně“
- je poznamenána smrtí jeho ženy
„Jiskry na moři“
„Světlou stopou“
„Sluncem a stínem“
- stesk po domově, motivy z cest
Vlastenecká sbírka: „Slezské písně a české znělky“

- psal také poezii pro děti: „Zlatý máj“
„Zvony a zvonky“
„Skřivánčí písně“

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)
- vlastním jménem Emil Frída
- narodil se v kupecké rodině v Lounech
- maturoval a studoval na gymnáziu v Klatovech
- působil jako vychovatel v Itálii, učitel, profesor
- zemřel v Domažlicích na mozkovou mrtvici
- psal milostnou, přírodní a vlasteneckou lyriku
- sbírky: „Eklogy a písně“
„Moje sonáta“
„Co život dal“
„Jak táhla mračna“
„Strom života“
„Písně poutníka“
„Sonety samotáře“
„Okna v bouři“
- zde se nachází báseň „Za trochu lásky“
- epické sbírky: „Zlomky epopeje“
- zachytil vývoj lidstva od nejstarších dob po současnost
Epos: „Bar Kochba“
Komedie: „Noc na Karlštejně“
Tragédie: „Drahomíra“
- jeho překlad: „Cyrano de Bergerac“


Julius Zeyer (1841-1901)
- typický novoromantik
- narodil se v bohaté pražské rodině
- hodně cestoval, studoval jazyky, umění, literaturu
- poezie sbírky: „Poezie“
„Nové básně“ - vydaná posmrtně
„Vyšehrad“
„Karolínská epopeja“

- próza: psal fantastické novely a povídky
-autobiografický román: „Jan Maria Plojhar“
„Tři legendy o krucifixu“
„Dům U tonoucí hvězdy“
- jeho drama: „Radúz a Mahulena“
- povídka ze slovenského prostředí
- Radúz miluje Mahulenu, Mahulena je zakleta do stromu,
strom má být poražen ale Radúz ji zachrání.
16.01.2009 15:53:15



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se