Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

20.Česká próza 1. pol. 20. století


Stále se uplatňovaly literární směry jako kritický realismus, naturalismus, impresionismus a další. Nebylo možné se vyhnout cenzuře, autoři nesměli psát o tom, o čem chtěli.

Roku 1917 vyšel „Manifest českých spisovatelů“
- byl připraven Jaroslavem Kvapilem
- žádal: svobodu tisku, propuštění politických vězňů, samostatnost evropských národů

Vzniká nový směr: „expresionismus“
- zachycuje bez cenzury lidskou psychiku, její bezprostřední projevy (spontánní projevy), pocity úzkosti, ztrátu lidských hodnot, absurditu světa
- působí depresivně

Legionářská literatura
Tvořili ji vojáci československých legií, kteří bojovali v Rusku proti zastáncům Říjnové revoluce, bojovali za svobodu
Chtěli literaturou vychovávat k vlastenectví, díla zaznamenávají život na čsl. legiích

Rudolf Medek (1890-1940)
- pentalogie: „Anabáze“
- zachycuje život v legiích, cestu přes Sibiř
- drama, divadelní hra: „Plukovník Švec“
- podle skutečné události

František Langer (1885-1965)
- povídková kronika: „Železný vlk“
- divadelní hra: „Jízdní hlídka“
- nerovný boj skupinky legionářů obklíčených bolševiky
- knížka pro děti: „Pes druhé roty“
- psaná po válce

Josef Kopta (1894-1962)
- účastník 1. světové války
- trilogie: „Třetí rota“
„Třetí rota na magistrále“
„Třetí rota doma“ – pohled obyčejného pěšáka, vypráví o cestě legií

Jaroslav Kratochvíl (1885-1945)
- odmítl bojovat proti rudé armádě
- autorem dvoudílného románu: „Prameny“
- sympatizuje s ruskou revolucí

Jaroslav Hašek (1883-1923)
- narodil se v Praze, vedl bohémský život, chtěl spáchat sebevraždu
- choval odpor k měšťáctví, pohrdal konvencemi, politickými stranami, církví
- za války byl vojákem rakouské armády, přišel do legií
- psal satiry proti rakouské monarchii
- napsal více jak 1200 humorných povídek a fejetonů do různých novin a časopisů
- povídky: „Můj obchod se psy a jiné humoresky“
„Trampoty pana Tenkráta“


- nejznámější dílo, čtyřdílný nedokončený román:
„Osudy dobrého vojáka Švejka za 1. světové války“
- podává ironický obraz 1. světové války, geniální satira na rakouský
militarismus
- hlavní hrdina Josef Švejk prodává psy a falšuje jejich rodokmeny,
dostane se do války a vojenské nemocnice kde mu podávají klistýr,
protože si neustále stěžuje, že má revma. Při bohoslužbě se zalíbí
polnímu kurátovi, který se ho ujme. Prohraje ho ale v kartách a tak se
Švejk dostává do rukou nadporučíka Lukáše.
- je to člověk vychytralý, vyvázne ze všech těžkých situací do kterých se
dostane vlastním přičiněním. Příkazy plní do detailů a tím se stává
komikem. Říká se mu „moudrý blázen“
- jazyk: hovorová čeština, vulgarismy (charakterizují postavy),
germanismy (př.: Feldkurát, Obrlajtnant,..), citace vojenských zpráv a
vyhlášek,…


Společenská literatura
- autoři psali pod vlivem kritického realismu
- cílem bylo zobrazit současný svět a revoluční perspektivu (sociální poměry, vzorem Maxim Gorkij)

Ivan Olbracht (1882-1951)
- narodil se v Semilech, syn Antala Staška
- vystudoval a pak se věnoval novinářské a politické činnosti
- pod vlivem návštěvy Ruska napsal knihu reportáží: „Obrazy soudobého Ruska“
- psal prózy se sociální tématikou:
„O zlých samotářích“
- hl. hrdinové jsou vyděděnci společnosti, kteří se živí způsobem společensky neuznávaným (např. tuláci, kočovníci, komedianti)

- psychologický román: „Žalář nejtemnější“
- o chorobní žárlivosti a sobectví slepce, který ubližuje
svým nejbližším a stává se tyranem

- román: „Podivné přátelství herce Jesénia“
- román: „Anna Proletářka“
- podává obraz politické situace, revolučního dělnického hnutí
- baladický román: „Nikola Šuhaj Loupežník“
- román z konce světové války ve vesnici Koločava
- má 2 dějová pásma: postava Nikoly a jeho příběh a
mýtickou složku o tom, že se ho nedotkne žádná kulka
- Nikola byl zbojník, který bohatým bral a chudým dával

- soubor tří povídek: „Golet v údolí“
- zachycuje svět ortodoxních židů v židovské osadě

- povídka: „O smutných očních Hany Karadžičové“

Marie Majerová (1882-1967)
- politicky se angažovala, stýkala se s anarchistickým okruhem Nového kultu
- povídka: „Panenství“
- zajímala se o osudy žen
- psala proletářskou prózu – zajímá se o problémy dělnictva:
„Náměstí republiky“
„Nejkrásnější svět“

- utopický román: „Přehrada“
- líčí komunistický převrat v budoucnosti, je to avantgardní román
- román: „Siréna“
- osudy čtyř generací rodiny Hudců, líčí dělnické hnutí na Kladně
- zachycuje hornickou mluvu, toto prostředí Majerová znala, protože tam žila
- na tento román volně navazuje: „Havířská balada“

- dívčí román:„Robinsonka“
- o dospívající dívce Bláže, která se po maminčině smrti musí naučit vést domácnost

Marie Pujmanová (1893-1958)
- pocházela ze vzdělané rodiny, otec universitním profesorem
- byla politicky levicově orientovaná
- napsala: „Pacient doktora Hegla“
- řeší problematiku společenského postavení svobodné matky

- trilogie: „Lidé na křižovatce“
„Hra s ohněm“
„Život proti smrti“
- zobrazuje českou společnost 20.let přes hospodářskou krizi, okupaci, osvobození

- novela: „Předtucha“
- hl.hrdinka Jarmila má sourozence dvojčata, která ráda hlídá
- dojde ke srážce vlaků, čeká na zprávu od rodičů, nakonec se dozví, že
rodiče ve vlaku nejeli

Václav Řezáč (1901-1956)
- vlastním jménem Václav Voňavka
- pocházel z chudého pražského prostředí
- pracoval jako úředník na statistickém úřadě, redaktor úředních novin, ředitel
nakladatelství Československý spisovatel
- jeho první díla, byla určena dětem a mládeži: „Kluci, hurá za ním“
„Poplach v Kovářské uličce“
- vrchol jeho tvorby byly psychologické romány:
„Černé světlo“
- Karel dělá rád problémy druhým, je to slaboch, touží ovlivňovat životy druhých

„Svědek“
- hl.postava parazituje na druhých, je zlá

„Rozhraní“
- vrchol jeho tvorby
- dva prolínající se osudy neúspěšného spisovatele a herce

- po 2. světové válce psal tzv. budovatelské romány: „Nástup“
„Bitva“

Karel Nový (1890-1980)
- narodil se v Benešově u Prahy, nedostudoval gymnázium, pracoval v novinách
- byl v ilegálním odboji, zatčen a odvlečen do koncentračního tábora
- trilogie: „Železný kruh“
- novela: „Chceme žít“
- příběh lásky švadleny a dělníka, dostanou s až na dno společnosti
-román: „Plamen a vítr“
- románová kronika z Benešovska



Demokratická literatura

Karel Čapek (1890-1938)
- narodil se 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25.12. 1938 v Praze
- byl to překladatel, novinář, dramatik, kritik
- měl bratra Josefa a sestru Helenu
- studoval gymnázium v Hradci Králové, v Brně a nakonec i v Praze, filozofii na UK
- stal se vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním
museu, režisér a dramaturg Vinohradského divadla
- působil v Národních listech a v Lidových novinách
- rád cestoval, psal cestopisy a fejetony, povídky, hry (např.: „Cesta na sever“,
„Italské listy“, „Obrázky z Holandska“, „Výlet do Španěl“,…)
- organizoval přátelské páteční besedy, kde se scházeli nejvýznamnější umělci
tehdejší doby
- setkával se s Masarykem, napsal: „Hovory s T.G.M.“
- nebyl odveden do války
- neměl rád komunismus, byl demokrat
- oženil se s Olgou Scheinpflugovou, i přes to, že pro něj byla nejdůležitější svoboda
- zemřel v Praze 25.12.1938 na zápal plic, je pochován na Vyšehradě
- spolu s bratrem Josefem napsal: „Krakonošova zahrada“
„Zářivé bubliny“
„Ze života hmyzu“
- byl ovlivněn pragmatismem = filozofický směr, existuje více pravd, zaměřeno na praktické řešení životních situací. Pragmatismus označuje věčnost, zaměřenost k efektivnosti a užitečnosti řešení problémů. Klade důraz na osobní zkušenost.

- díla r. 1921: „Boží muka“
„Trapné povídky“
- otázky svobody člověka, poznání pravdy, tajemství a záhad
„Loupežník“ - divadelní hra
- námět mládí a svět dospělých, boj o právo na lásku

- díla od 20. let: - vznikají dramatické a románové utopie, převratné vynálezy
ohrožují člověka
- hra: „R. U. R.“
- rozumový univerzální robot
- fantasticko-utopické dílo, přeloženo do 30 jazyků
- ostrov s továrnou na výrobu robotů, kteří jsou podobní
lidem, ale jsou to jen stroje a nemají cit
- hra: „Ze života hmyzu“
- kritizuje lidské chyby
„Továrna na Absolutno“
- inženýr vymyslí vynález, kouli, která zaručí, že si lidé
budou pomáhat
- hra: „Věc Makropulos“
- zpěvačka Emilie Marty, má více jmen
- otázka nesmrtelnosti
- hra: „Krakatit“
- vynalezena třaskavina, chemik Prokop řeší odpovědnost
vědce za svůj vynález

- přelom 20. - 30. let: - píše drobné prózy, fejetony
- tvůrce tzv. sloupku = na levé straně titulní strany novin,
text tištěn kurzívou, řeší aktuálně a vtipně soudobé
problémy
- napsal povídkové soubory: „Povídky z jedné kapsy“
„Povídka z druhé kapsy“
- příběhy s detektivní zápletkou

- období 30. let: - románová trilogie: „Hordubal“
„Povětroň“
„Obyčejný život“

- konec 30. let: - vznikají jedny z nejvýznamnějších děl, období ohrožení lidské
civilizace, boj proti fašismu
- román: „Válka s mloky“
- zachycuje nebezpečí fašismu a rasismu
- satirická alegorie
- drama: „Bílá nemoc“
- nemoc se rozšiřuje mezi lidmi, hledá se lék, doktor Galén léčí jen chudé lidi, protože bohatí si mohou všechno zaplatit. On touží po světovém míru, a myslí si , že toho tak dosáhne. Dojde ke střetu mezi maršálem, bohatým člověkem a doktorem, doktor ho nechá prosit o lék.

- drama: „Matka“
- matce všichni ve válce zemřeli, zbyl jen jeden syn, nechce ho pustit do války, ale slyší v rádiu, jak se střílí do malých dětí, tak svého syna pošle do války i přes její mateřskou lásku, aby zastavil té hrůze.

„Život a dílo skladatele Foltýna“
„Dášenka, čili Život štěněte“
„Devatero pohádek“
- spolu s bratrem Josefem
Čapkův přínos:
- filozofický typ spisovatele světové úrovně
- vytříbený bohatý jazyk, největší slovní zásoba
- myšlenková závažnost děje
- zavedl nový žurnalistický útvar (sloupek)

Karel Poláček (1892-1944)
- společenský kritik a humorista
- narodil se v židovské rodině, vystudoval gymnázium
- r. 1914 odešel na forntu, po válce se dostal k novinařině, psal sloupky, soudničky, glosy do Lidových novin
- zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi
- ve svých románech podává satirický obraz maloměšťáka

„Muži v ofsajdu“
- psychologie klubových fanoušků, na jedné straně stojí otec a syn Habáskovi a na druhé pan Načeradec
„Hostinec u kamenného stolu“
- humorně podané příběhy hostů z lázní
„Dům na předměstí“
- o majiteli činžovního domu a jeho nájemnících
„Bylo nás pět“
- svět maloměsta viděný očima dětí pětičlenné party kluků, kteří podnikají různé akce.
- Nepřátelství kluků jedné ulice s druhou
Románová pentalogie, nedokončená: „Okresní město“
„Hrdinové táhnou do boje“
„Podzemní město“
„Vyprodáno“
- dílo podává obraz provincionálního
městečka před 1. světovou válkou.

Eduard Bass (1886-1946)
- vlastním jménem Eduard Schmidt
- novinář, prozaik, humorista, dramatik, reportér, kabaretiér
- narodil se v Praze
- psal fejetony, sloupky, reportáže, tzv. rozhlásky = fejetony ve verších v novinách
- psal pro děti: „Klabzubova jedenáctka“
- o starém Klabzubovi a jeho synech, kteří hrají fotbal SK
Klabzubova jedenáctka, jezdí po světě a jsou neporazitelní

- román: „Cirkus Huberto“
- vrcholem jeho tvorby
- hl.postavou Vašek Karas, dostal se s otcem do cirkusu

- povídky: „Lidé z Maringotek“

Jarmila Glazarová (1901-1977)
- psala psychologické prózy:
„Roky v kruhu“
- autobiografická próza, vzpomínky na manželství

„Vlčí jáma“
- obraz stárnoucí, zlé a egoistické Kláry oproti tomu na druhé straně stojí dojímavý příběh osiřelé Jany a její citový vztah k otčímovi


„Advent“
Františka, krásná a chudá dívka, čeká nemanželské dítě. Provdá se za sedláka Juru, který jí slíbí vychování jejího syna Metuda. Zlá služka, Jurova milenka nemá Františku ráda. Jura je k Metudovi krutý, nenávidí ho. Z Metuda se postupem času stane zloděj, lhář a tulák. Jednoho dne se nevrací dlouho domů, Františka se poprvé postaví svému manželovi a vyčte mu, že jí a jejímu synovi zničil život. Fr. svého syna najde promrzlého v seníku, dojde k požáru a Jura se svou milenkou uhoří.

Imaginativní literatura
Vladislav Vančura (1891-1942)
- významný prozaik a dramatik
- vystudoval medicínu, pracoval jako lékař, věnoval se literatuře
- byl členem Devětsilu (= avantgardní sdružení)
- v době Heydrichiády byl Vančura popraven
- jeho tvorba: „Pekař Jan Marhoul“ – poctivý pekař, který je zničen okolním
světem
„Pole orná a válečná“ – odsuzuje nesmyslné válčení
„Rozmarné léto“
- pod vlivem poetismu, lázeňské město Krokovy Vary, majitelem je Antonín Důra a jeho žena. Jeho kamarádi biskup Roch a major Hugo. Průběh léta naruší příjezd kouzelníka Arnoštka s krásnou Annou, kteří v městečku vystupují v cirkusu. Antonín, Roch i Hugo se do Anny postupně zblázní, dokonce i Antonínova žena z trucu odejde za Arnoštkem. Nakonec se vše vrátí do starých kolejí.

„Markéta Lazarová“ – tragický příběh, nešťastná láska
„Luk královny Dorotky“ – soubor povídek
„Útěk do Budína“
„Konec starých časů“ – ruský kníže Megalrogov přijíždí na
jihočeský zámek, kníže má rysy barona
Prášila a dona Quiota
„Obrazy z dějin národa českého“
„Kubula a Kuba Kubikula“ – pro děti
„Jezero Ukereve“ – drama z afrického prostředí
„Josefína“ – veselohra, podobná Pygmalionu

Jeho přínos: originální osobitý styl, není důležitý námět ale zpracování, používá humoristickou češtinu, hodně knižních výrazů, archaismů, řečnické otázky, přechodníky,…

Psychologická próza
- zaměřuje se na nitro člověka, podvědomí, patologické jevy (nezdraví, chorobné vlastnosti)
- psána pod vlivem Sigmunda Freuda



Jaroslav Havlíček (1896-1943)
- ovlivněn naturalismem
- ve svých dílech projevuje zájem o psychicky narušené postavy
- román, tragédie: „Petrolejové lampy“
- Štěpka Kiliánová se provdá za muže, který má nemoc sifilis - okolí se jim vysmívá, ale ona při něm pořád stojí
- román: „Neviditelný“
- dědičná psychická nemoc v rodině

- román: „Helimadoe“
- Helena, Lída, Maria, Dora, Ema – dcery venkovského lékaře a jejich
promarněný život

Božena Benešová (1873-1936)
- podává obraz maloměsta, nudný život
- psychologická novela: „Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová“
- 13 letá Věra se svěřuje svým dvěma balónkům a
pomáhá jí to překonat těžké životní situace

Anna Marie Tilschová (1873-1957)
- píše realistickou až naturalistickou psychologickou prózu
- pocházela ze zámožné rodiny, byla velmi vzdělaná
- díla: „Stará rodina“
„Synové“
„Dědicové“

- romány z prostředí umělců a vědců: „Vykoupení“ – o životě Antonína Slavíčka
„Orlí hnízdo“ – osudy rodiny Mánesů
- sociální románová kronika: „Haldy“
- popisuje válečné hornické Ostravsko


Katolicky orientovaná linie prózy
Jakub Deml (1878-1961)
- prozaik, básník, překladatel a publicista
- narodil se na Moravě v rolnické rodině
- vystudoval gymnázium, bohosloví v Brně – stal se katolickým knězem
- pro konflikty s církví byl vyloučen z duchovní správy (nechtěl držet celibát)
- píše pod vlivem spiritualismu a existencialismu
- básně v próze: „Moji přátelé“
- symbol rostliny, oslovuje květiny, vede s nimi dialog
- vyznává se k lásce k přírodě
- prózy: „Hrad smrti“
„Tanec smrti“
- vyjadřují pocity úzkosti, strachu, smrti, děsivé vize, vliv expresionismu

- vrcholem jeho tvorby: „Zapomenuté světlo“
- v letech 1917-1941 psal tzv. „šlépěje“ = forma deníkových zápisů, básnické i prozaické texty, dopisy, komentáře, výpisy z četby  textová koláž


Jaroslav Durych (1886-1962)
- lékař, prozaik a publicista, pocházel z Hradce Králové
- stal se vojenským lékařem
- byl silně ovlivněn barokem, novela: „Sedmikráska“
- hl.postavou je chudá šestnáctiletá dívka, která se
zamiluje, odejde za prací. Její přítel se setkává se sedmi
dívkami a sedmkrát se zamiluje. Nekončící hledání dívky
symbolizuje cestu k Bohu.
- rozsáhlý román: „Bloudění“
- neboli Větší valdštejnská trilogie
- zachycují dobu baroka, hrůzy Třicetileté války, ospravedlňuje
rekatolizaci
- povídky: „Rekviem“
- neboli Menší valdštejnská trilogie



    09.11.2009 22:27:26 | Autor: Petra



    Komentáře

    0 komentářů:

    přidat komentář

    << úvod

    © 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

    TXT.cz
    HLEDAT | UPOZORNIT
    Vytvořit blog | Přihlásit se