Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

21. Moderní divadlo 20.století


Světové drama 1. poloviny 20. století
Na přelomu století vznikají dramata v souvislosti s moderními avantgardními směry (nejen v próze ale i v dramatu)
Námětem tragédií bývá vyhrocený konflikt (gradace, vyvrcholení konfliktu, řešení)

Zákon 3 jednot (=místa, času, děje) – děj se odehrává na jenom místě, v jednom čase a
ději
Představitelé světového dramatu:
Anton Pavlovič Čechov
- jeho dramata znamenají přechod a to zejména v psychologickém prokreslení postav, vynikající jevištní provedení
- působil v Moskevském uměleckém divadle (MCHAT)
- napsal: „Višňový sad“
„Strýček Váňa“

George Bernard Shaw- napsal: „Pygmalion“
- profesor Higgins se vsadí s plukovníkem Pickeringem, že změní dívku z ulice, květinářku Lízu, která mluví sprostě a je nevychovaná. Chtějí z ní udělat dámu. Podaří se jim to, ale Líza si uvědomuje, že takový život není pro ní a přijímá lásku chudého Freddyho.

Oscar Wilde
- dramata: „Jak je důležité míti Filipa“
„Ideální manžel“

Bertolt Brecht
- představitel Německa
- psal dramata do epického divadla (=divák je jen pozorovatelem děje, není součástí děje)
- po roce 1948 založil v Berlíně „Berliner Ensemble“ = realizoval zde principy epického divadla
- napsal např.: „Matka kuráž a její děti“
„Strach a bída Třetí říše“

České drama 1. poloviny 20. století
Pod vlivem moderního dramatu se rozvíjejí v českém dramatu i nové tendence – symbolistická a impresionistická
- od r.1900 se stal režisérem Národního divadla Jaroslav Kvapil
Jaroslav Kvapil
- režisér Národního divadla, na scéně využíval světla, hudby, výpravy i osobitého
talentu jednotlivých herců, jeho hry zdůrazňují poetickou náladovost, obsahují
prvky impresionistické a vitalistické
- napsal: „Princezna Pampeliška“
„Rusalka“
- libreto k Dvořákově opeře


Na počátku 20. století u nás vzniká množství zábavních scén, šantánů a zpěvních síní i počátky českého kabaretu (Emil Artur Longen).
Kabaret se rozvinul především za 1. světové války a po válce – populární písničkář Karel Hašler, známý byl kabaret Červená sedma spojená se jmény Jiřího Červeného a Eduarda Bassa.

Jako protějšek „kamenných divadel“ vznikají ve 20.-30. letech divadla avantgardní.
- zdrojem jejich inspirace je zejména lidová zábava, kabarety, cirkus a filmy
- divadlo tvůrčí, spjaté se životem (dialog s diváky)
- vliv poetismu
- nejznámější tvůrci avantgardních dramat byli např. Vítězslav Nezval („Milenci z kiosku“, „Manon Lescaut“) nebo Vladislav Vančura („Alchymista“)
- v roce 1925 se avantgardní divadelníci sdružili do divadelní sekce Devětsilu, bylo jimi založeno Osvobozené divadlo

Osvobozené divadlo
- vzniká ve 20. letech v souvislosti s poetismem, chce představovat divadlo tvůrčí ale zároveň spojené se životem
- divadlo mělo promlouvat s divákem, improvizovat, zavedli se do divadla písničky, nutí diváka k aktivní spoluúčasti
- odstraňuje klasickou zásadu tří jednot, je to avantgardní divadlo

Později přichází do Osvobozeného divadla ještě jako studenti:

Jiří Voskovec a Jan Werich
- jejich společným dílem byla „Vest pocket revue“ (kapesní revue)
- vedli z části improvizované dialogy, uvolněný dramatický žánr, plný komiky a
parodie tradičních postupů dramatu a opery
- vytvářeli nová slova, kritizovali strach a pasivitu, obhajovali demokracii, útočili na
diktaturu
- hry: „Těžká Barbora“ „Osel a stín“
„Kat a blázen“ „Balada z hadrů“
„Rub a Líc“ „Ceasar“
„Golem“


- tvořili spolu s hudebníkem Jaroslavem Ježkem
- písně byli důležitou součástí jejich her, např. „Klobouk ve křoví“, „Tmavomodrý
svět“, „Ezop a Brabenec“, „Babička Mary“,….)
- roku 1938 bylo Osvobozené divadlo uzavřeno

Jan Werich
- má chalupu ve Velharticích, na kterou rád jezdíval
- po 2. světové válce působil v Divadle ABC
- vystudoval gymnázium a práva na Karlově univerzitě, pracoval v redakci
- do roku 1938 spolupracuje s Voskovcem, poté odchází do USA
- po návratu se snaží scénu obnovit, ale divadlo končí, protože má málo diváků
- poté se stává ředitelem Divadla ABC, napsal knihy, pohádkové příběhy
„Famfárum“

Jiří Voskovec
- vlastním jménem Jiří Wachsmann, narodil se v Sázavě 19.6. 1905
- vystudoval gymnázium v Praze, lyceum ve Francii, práva na Karlově univerzitě
- působil ve spolku Devětsil, byl vyloučen kvůli dílu „Pohádka máje“
- Voskovec, Werich a Ježek odjíždí do USA, kde publikují své hry
- vrací se z Ameriky a pokouší se o obnovení Osvobozeného divadla, to se nepodaří,
a tak Voskovec odchází do Francie, a poté emigruje do USA, kde umírá na zástavu
srdce.

Divadlo D34 – D39
Divadlo, které se rozvíjelo v letech označených čísly u písmene D.
Byl to typ divadla, které uvádělo náročná díla pro lidového diváka.
Bylo spojeno se jménem Emila Františka Buriana

E. F. Burian (1904-1959)
- zakladatel divadla, tvůrce oper, hudební skladatel, autor baletů, dirigent, výtvarník,
herec
- jeho divadlo vynikalo tzv. voicebandem (=rytmicko-metodická sborová recitace)
- ve svých inscenacích řešili aktuální problémy té doby
- usiloval o divadlo, které usiluje o různé divadelní žánry a prvky, tzn. spojit klasické
herectví se zpěvem, recitací, tancem a projekcí

Repertoár divadla:
a) adaptace klasických her
- např. hry Shakespeara, Moliéra, Klicpery,…
b) dramatizace prózy
- dílo převedli na divadlo, např. Viktor Dyk – Krysař, K.H. Mácha – Máj, Švejk,…
c) hry ze současnosti
- např. Bertolt Brecht, Vítězslav Nezval,…
Divadlo bylo definitivně uzavřeno gestapem, E.F. Burian byl odvezen do koncentračního tábora.

Karel Čapek

- narodil se 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25.12. 1938 v Praze
- byl to překladatel, novinář, dramatik, kritik
- měl bratra Josefa a sestru Helenu
- studoval gymnázium v Hradci Králové, v Brně a nakonec i v Praze, filozofii na UK
- stal se vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním
museu, režisér a dramaturg Vinohradského divadla
- působil v Národních listech a v Lidových novinách
- rád cestoval, psal cestopisy a fejetony, povídky, hry (např.: „Cesta na sever“,
„Italské listy“, „Obrázky z Holandska“, „Výlet do Španěl“,…)
- organizoval přátelské páteční besedy, kde se scházeli nejvýznamnější umělci
tehdejší doby
- neměl rád komunismus, byl demokrat
- oženil se s Olgou Scheinpflugovou, i přes to, že pro něj byla nejdůležitější svoboda
- zemřel v Praze 25.12.1938 na zápal plic, je pochován na Vyšehradě
- byl ovlivněn pragmatismem = filozofický směr, existuje více pravd, zaměřeno na praktické řešení životních situací. Pragmatismus označuje věčnost, zaměřenost k efektivnosti a užitečnosti řešení problémů. Klade důraz na osobní zkušenost.
- díla od 20. let: - vznikají dramatické a románové utopie, převratné vynálezy
ohrožují člověka
- hra: „R. U. R.“
- rozumový univerzální robot
- fantasticko-utopické dílo, přeloženo do 30 jazyků
- ostrov s továrnou na výrobu robotů, kteří jsou podobní
lidem, ale jsou to jen stroje a nemají cit
- hra: „Ze života hmyzu“
- kritizuje lidské chyby
„Továrna na Absolutno“
- inženýr vymyslí vynález, kouli, která zaručí, že si lidé
budou pomáhat
- hra: „Věc Makropulos“
- zpěvačka Emilie Marty, má více jmen
- otázka nesmrtelnosti
- hra: „Krakatit“
- vynalezena třaskavina, chemik Prokop řeší odpovědnost
vědce za svůj vynález
- konec 30. let: - vznikají jedny z nejvýznamnějších děl, období ohrožení lidské
civilizace, boj proti fašismu
- román: „Válka s mloky“
- zachycuje nebezpečí fašismu a rasismu
- satirická alegorie
- drama: „Bílá nemoc“
- nemoc se rozšiřuje mezi lidmi, hledá se lék, doktor Galén léčí jen chudé lidi, protože bohatí si mohou všechno zaplatit. On touží po světovém míru, a myslí si , že toho tak dosáhne. Dojde ke střetu mezi maršálem, bohatým člověkem a doktorem, doktor ho nechá prosit o lék.

- drama: „Matka“
- matce všichni ve válce zemřeli, zbyl jen jeden syn, nechce ho pustit do války, ale slyší v rádiu, jak se střílí do malých dětí, tak svého syna pošle do války i přes její mateřskou lásku, aby zastavil té hrůze.


Josef Topol- hry: „Konec masopustu“
„Kočka na kolejích“
„Sbohem Sokrate“
„Hlasy ptáků“


Divadla malých forem
Na utváření divadel malých forem se podílel Ivan Vyskočil s Jiřím Suchým.
Založili Divadlo na zábradlí.
-

Jiří Suchý a Jiří Šlitr
- založili spolu Divadlo Semafor (= sedm malých forem)
- později v něm působil i Grossmann a Šimek
- používali komedii, jazz, film, poezii, pantomimy, loutkové hry a výtvarné umění
- toto divadlo navazuje na Osvobozené divadlo V+W (humor, hravost, asociace,
kabarety, němé grotesky, lehká ironie, hovorové výrazy)
- písně zlidověly (např. „Motýl“, „Pramínek vlasů“, „Krajina posedlá tmou“, „Kočka
na okně“)
- napsali hry: „Člověk z půdy“
„Taková ztráta krve“
„Zuzana je sama doma“
„Zuzana není pro nikoho doma“
„Zuzana v lázni“
„Zuzana je všude jako doma“
„Jonáš a tingl-tangl“
„Kytice“ – parodie Erbenova díla

Ivan Vyskočil- působil na DAMU, prozaik, působil s Jiřím Suchým
- poznatky z psychologie, pedagogiky, filozofie, hravost, improvizace, ironie, klišé,
fráze, jazykové hříčky,…
- založil tzv. Nedivadlo – hra „Haprdán“ (Hamlet princ dánský)

Divadlo Járy Cimrmana
- jeho protagonisty byli Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
- založeno roku 1967
- hry: „Akt“
„Vyšetřování ztráty třídní knihy“
„Němý Bobeš“
„Vražda v salonním coupé“
„Dlouhý, Široký a Krátkozraký“
„Lijavec“
„Švestka“
„Záskok“
- filmové komedie Svěráka a Smoljaka: „Na samotě u lesa“
„Marečku, podejte mi pero“
„Jára Cimrman ležící spící“
„Nejistá sezóna“

Roku 1967 vzniklo také Divadlo na provázku.
= amatérské divadlo profesionálů (studenti a absolventi JAMU)
- původně Husa na provázku, soubor se zprofesionalizoval

Oficiální drama 70. – 80. let
Toto období je poznamenáno normalizací, mnoho autorů je vězněno, v emigraci nebo nesmí publikovat.
Velký vliv na diváky měla Československá televize, byla spojena se jmény Jiří Hubač a Jaroslav Dietel („Tři chlapi v chalupě“, „Žena za pultem“, „Nemocnice na kraji města“, „Nejmladší z rodu Hamrů“)
Přitažlivější repertoár si udržovala divadla malých forem:
Studio Ypsilon
Ha – divadlo
Divadlo Na provázku
Divadlo Sklep
Divadlo Semafor
Divadlo Reduta
Divadlo Járy Cimrmana

Samizdatové a exilové drama 70. – 80. let
Několik her bylo provozováno soukromě, existovala tzv. Bytová divadla (např. bytové divadlo Vlasty Chramostové, Havlův hrádeček)

Nejvýznamnější dramatici: Pavel Kohout
Josef Topol
Ivan Klíma
Pavel Landovský
Milan Kundera
Milan Uhde
Václav Havel

Václav Havel (*1936)
- pochází z intelektuální rodiny, ale kvůli politickému smýšlení rodiny mu nebylo umožněno studovat, vyučil se chemickým laborantem
- stal se jevištním technikem v Divadle ABC, asistent režie Městských divadel pražských, dramaturg Divadla Na zábradlí
- absolvoval divadelní fakultu AMU
- od 70.let nesměl publikovat, byl ve vězení a 20 let sledován
- byl mluvčím Charty 77, odmítl odejít do exilu
- stal se vůdčí osobností Občanského fóra
- prezidentem
- jeho první hra: „Zahradní slavnost“
- absurdní komedie o člověku, který ztrácí svou identitu, když se přizpůsobí
- přirovnával lidské postavy k šachovým figurkám, hra je jako rozehraná partie, lidé
si nerozumí, jedou si ve svých polích
- jeho další hry: „Audience“
„Vernisáž“
„Protest“
„Largo desolato“
- strach člověka z pronásledování policií
„Pokoušení“
„Odcházení“
„Dopisy Olze“
„Dálkový výslech“

- znaky jeho her:
1) obraz krize identity člověka kvůli mechanismu moci
2) nepřítomnost hlavního hrdiny a happy endu
3) jazyk je nástroj nedorozumění a odcizení, používá fráze, slogany, přísloví a jazykové hříčky, groteskní humor

Milan Uhde
- byl politikem,ministrem kultury a předseda parlamentu
- divadelní hra: „Král Vávra“
- napsal písňové texty: „Balada pro banditu“
- dramatizace Olbrachtova románu


09.11.2009 22:37:04 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se