Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

23. Česká poezie od 70. let


Atmosféra doby
Rok 1968 byl zlomový rok v životě naší země a literatury. Politika, ekonomika a oficiální kultura se vrací k totalitnímu režimu.

Literatura se dělí na:
1) oficiální
2) samizdatovou
3) exilovou

Samizdatový a exilový proud je omezen na poměrně malý okruh čtenářů.
Samizdatové nakladatelství Ludvíka Vaculíka, Edice Petlice, Expedice, Kvart,…
Exilová nakladatelství 68-Publishers v Torontu, Index v Kolíně nad Rýnem,
CCC Books v Mnichově

Literatura tohoto období je také označována jako normalizační literatura (=byla ovlivněna sjezdy vládnoucí KS4 i sjezdy spisovatelskými)
Jen zřídka se objevují kvalitní a umělecky hodnotná díla.
Vzniká poezie k různým politickým výročním, svátkům,..

Témata: oslava přírody
návraty do dětství
politická výročí
vztah mezi mužem a ženou

Jaroslav Seifert – „Morový sloup“
„Deštník z Piccadilly“
„Býti básníkem“
„Všechny krásy světa“

Vladimír Holub - „Předposlední“
„Sbohem“

Vilém Závada - „Na prahu“
„Živote, díky“

Během 70. let vstupují do literatury mladí básníci, např. Jiří Žáček, Karel Sýs, Michal Černík, Petra Skarlant a další…
Silný je také proud kvalitní ženské poezie, např. Lenka Chytilová, Eva Bernardinová, Markéta Procházková, Jiřina Salaguradová, Sylva Fischerová, Blanka Albrechtová,…
Zvláštní proud tvoří písničkáři, např. Jaromír Nohavica, Jiří Dědeček, Vladimír Merta, Ivan Martin Jirous Magor, Ivo Jahelka, Karel Kryl, Jaroslav Hutka,…

Charta 77
= neformální občanská iniciativa, nazvaná podle dokumentu z ledna roku 1977
- listina, která zaručuje lidská práva, svobodu, důstojnost, respekt a toleranci
- sdružovala odpůrce a kritiky režimu


Oficiální poezie

Karel Sýs
- básník a funkcionář, vystudoval VŠE v Praze, představitelem mladé generace
- napsal: „Newton za neúrody jablek“
„Nadechni se a leť“

Jiří Žáček (*1945)
- jeho poezie je hravá, vtipná a melodická
- vystudoval ČVUT, pracoval v nakladatelství
- sbírky: „Ráno modřejší večera“ – fantazie, smysl pro humor
„Napjatá struna“
„Anonymní múza“
„Okurková sezona“
„Ptákoviny“
- píše i pro děti: „Aprílová škola“
„Kdo si se mnou bude hrát?“
„Pohádkový kolotoč“

Představitelky ženské poezie

Blanka Albrechtová (*1951)
- vystudovala PEF v Hradci Králové
- prvotina: „Pukání pecek“
- sbírky: „Pokus o hnízdo“
„Šance pro amora“ – poezie je rodinná, soukromá a intimní

Sylva Fischerová
- v její tvorbě nacházíme rebelství, protest proti současnosti
- sbírka: „Chvění závodních koní“

Markéta Procházková
- sbírka: „Sny bez přístřeší“




Samizdatová a exilová poezie
Zakázaní autoři mohli psát do šuplíku, publikovat v samizdatu nebo vydávat v exilu.
Rozvíjí se nové básnické skupiny:
Skupina Underground (Egon Bondy, Ivan Martin Jirout Magor)
Skupina Mladé křesťanské poezie

Jediným exilovým nakladatelstvím bylo PmD (např. Ivan Blatný, Jiří Kolář, Karel Kryl, Jiří Gruša, Jaroslav Hutka, Ivan Diviš)

Karel Kryl (1944-1994)
- narodil se v tiskařské rodině, vystudoval střední keramickou školu
- hudbu i slova si psal sám, sám zpíval
- po r. 1969 zůstává v Mnichově, pracuje v rádiu Svobodná Evropa, po roce 1989 se vrátil, ale byl rozčarován situací tak se vrátil zpátky do Mnichova
- zemřel 1994 na infarkt
- napsal: „Hraje a zpívá Karel Kryl“
„Bratříčku, zavírej vrátka“ – obrovský úspěch
„Rakovina“ – vyšla v exilu v Mnichově
„Maškary“
„Karavana mraků“
„Tekuté písky“
„Kníška Karla Kryla“
„Z mého plíživota“ – hravost, sarkasmus
„Slovíčka“ – vztahy mezi mužem a ženou v moderním světě

Jaroslav Hutka (*1947)
- věnoval se psaní textů a zpěvu
- bylo mu v roce 1977 zakázáno zpívat, odešel do Holandska
- próza: „Dvorky“
- poezie: „Klíč pluhu“
„Požár V Bazaru“

Jaromír Nohavica (*1953)
- přední osobnost českého folku
- náměty jeho písní: politika, láska, historie, mezilidské vztahy
- píseň: „Dokud se zpívá, ještě se neumřelo“
- sbírka : „Odchod z Čech“

Poezie po roce 1989
Vznikla nová nakladatelství, časopisy, noviny, bylo vydáno to nejpodstatnější ze samizdatové a exilové literatury.
Významní představitelé:

Zdeněk Rotrekl (*1920)
- básník křesťanské orientace, vydavatel v samizdatu
- byl dlouho vězněn, trest smrti, zmírněn na doživotí
- napsal: „Nezděné město“ – vydával díla v samizdatu
„Basic Czech“
„Litanie k andělům“
„Básníkův skrytý čas“
„Skrytá tvář české literatury“

J. H. Krchovský (*1960)
- vlastním jménem Jiří Hásek
- básník, v jehož díle nacházíme sarkasmus, ironický humor, pocit zbytečnosti,
sebeironie
- publikoval v exilu, sbírky: „Noci, po nichž nepřichází ráno“
„Básně“
„Poslední list“
„Nad jedním světem“

Jáchym Topol (*1962)
- básník, textař, redaktor Revolver Revue (literárně a výtvarně orientovaný časopis)
- psal texty pro skupinu Psí vojáci
- tvorba: „Miluji tě k zbláznění“ – realistický záznam banálního života
normalizační doby, vulgarismy


09.11.2009 22:43:33 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se