Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Erich Maria Remarque - Tři kamarádi


Vydalo nakladatelství Hynek, s.r.o., Praha r. 1990. Z německého originálu „Drei Kameraden“.
Příběh z 30.let v Německu. Tři pováleční kamarádi: Robert Lohkamp, Otto Köster a Gottfried Lenz vlastní automechanickou dílnu a závodní auto, které pojmenují Karel. Při závodu se kamarádi seznámí s neznámým chlapíkem a krásnou dámou Patricií Hllmannovou. Robert (Robby), hlavní hrdina knížky, se s Patricií sblíží. Chodí spolu po barech, restauracích, prochází se městem nebo se jen tak projíždí cadillacem. Robby se do Pat ihned zamiluje a změní svůj pohled na svět. Zatímco Pat žije velmi uzavřený život plný záhad, Robby vysedává v hospodách a popíjí s hospodskými štamgasty a prostitutkami. Za čas přestanou svoji lásku skrývat. Pat a Robby se vydají na společnou dovolenou. Užívají si dny, kdy mohou být sami. Pat se najednou přitíží. Dostane záchvat kašle a vykašlává krev. Robby se snaží sehnat jejího osobního lékaře, doktora Jafféa. Pomůže mu jeho přítel Köster. Poté se dozvídají, že Pat trpí tuberkulózou. Nezbývá jí moc času. Robby si to nechce připustit a proto si s Pat užívá každého dne, jako by to byl ten poslední. Pat se přistěhuje do bytu k Robbymu. Pořídí si psa, kterého pojmenují Billy. Za několik dní však musí Pat odjet do horského sanatoria. Robby si nedokáže vysvětlit, proč zrovna ona musí zemřít, je zoufalý.
Tři kamarádi jsou nuceni zavřít autodílnu, peníze jim nestačí a už ani taxikaření jim moc nevydělává. Robby se snaží vydělat nějaké peníze hraním na klavír v Internacionálu (v hospodě), aby opět mohl jet za Pat do sanatoria.
Jednoho večera jdou tři kamarádi po ulici, náhle je Gottfried Lenz postřelen neznámým pachatelem a na místě umírá. Robby odjíždí za Pat do sanatoria spolu s Kösterem, který se ale zanedlouho vrací zpět. Robby se snaží Pat rozveselit a nemyslet na její smrt. Pat je den ode dne hůř, je slabší a slabší. Chce si ale poslední dny svého života užít po boku svého milovaného, který jí neustále opakuje, že se spolu vrátí opět domů. Nakonec umírá pomalu a těžce.
Úryvek:
„Jen nešťastný ví, co je to štěstí. Šťastný je manekýn pocitu života. Jen ho předvádí, ale nemá ho. Světlo ve světle nesvítí, svítí ve tmě.“
„Byla bych ráda měla s tebou dítě, Robby,“ řekla pak a položila si tvář na mé rameno. „Dříve jsem to nikdy nechtěla. Nedovedla jsem si to ani představit. Ale teť na to často myslím. Bylo by krásné, kdyby po člověku něco zůstalo. Dítě by se na tebe podívalo a ty by sis pak vzpomněl na mne. Pak bych tu byla opět s vámi.“
„Budeme mít ještě dítě“, řekl jsem. „Až se zase uzdravíš. Rád bych měl s tebou dítě, Pat…“
Pohlédl jsem na ni. Její oči byly neobyčejně veliké. „Miláčku-„ zašeptala. Nemohl jsem snést její pohled. Přicházel z veliké dálky a procházel skrze mne někam do neznáma. „Starý brachu,“ zamumlal jsem…
Názor:
Tento román se mi velice líbil, přiměl mě k hlubokému zamyšlení. Ještě dlouho po přečtení jsem přemýšlela o tom, proč lidé, co chtějí žít, umírají a lidé, co je život nebaví, na světě jsou pořád. Obdivovala jsem Robbyho, že i přesto, že byla Pat nemocná, byl šťastný a snažil se užívat si poslední dny jejího života. Pat byla velice silná a statečná a pevně se držela, i když její život visel na vlásku.
12.04.2010 11:01:40 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se