Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

JIŘÍ KOLÁŘ - PROMÉTHEOVA JÁTRA

(poezie)
Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1990 jako svou 6138.publikaci. Doslov napsal Emanuel Frynta.

Rod Genorův
Popisuje zde, že jeho žena byla „největší kurva“, to vše vypráv v hospodě u prázdného stolu, kde nikdo nesedí. Říká, že doma pěstuje mouchy, prý jsou velký jako kočky.
„Rod Genorův“ vychází z příběhu Žofie Nalkowské „U trati“, kde opilá žena prosí strážníky, aby ji zastřelili a oni to poté udělají.
=> lidský osud není nikdy vysvětlující a postižitelný z jednoho bodu, jediného hlediska, poznatelný z jedné stránky, z jednoho postoje k životu, ale že jeho běh, jeho kolotání v sobě+ soustřeďuje klíč k porozumění a poznání života osudu všech lidí v jeho čase žijících.

Jásající hřbitov
= deníkové záznamy
Oslavuje tvorbu F.Halase, Nezvala, Teigeho a velikost básní Apollinaira.
Deníkové zápisky, básně, záznamy hovorů lidí na ulici, dopisy (sestaveno v koláže).
Vláda tupců, měšťáků a byrokracie (stalinismus – tyranie) – báseň Termiti
Fiktivní dopis Františku Halasovi (24.ledna 1950):
„Drahý Františku,
Až dnes mám sílu usednout ke stroji, ano, Vy jste to věděl, co z Vás udělají, bude-li to třeba, anebo až Vás nebudou potřebovat.
Jak jinak to mohlo, jak jinak to může být, jak jinak mohou mluvit, čím jiným mohou být lidé?
Měl jste pravdu. Kdo nepoznal na vlastní kůži, nemůže vědět, co je za zvíře člověk, vystlaný jednou ideou, jednou lží. Vy jste také úsměvem a nejlepším slovem, budou rádi, a jak rádi jednou tleskat každému, kdo po vás hodí blátem, až jim zčervenají dlaně, a co víc, aby dali korunu své špinavosti, vstanou a budou provolávat slávu, slávu supovi za to, že jim konečně promluvil z duše, že zaskřehotal píseň jejich otrockých srdcí.
Nebudu je všechny jmenovat, víte o nich tam lépe než já, věděl jste o jejich nízkém štěstíčku, znal jste dobře jejich psí životy, věděl jste, že si nikdy nebyli schopni odříci svůj výděleček, ti hokynaři literatury, sluhové papíru…“

Každodenní poezie
Rod Genorův se stává groteskní vizí, je symbolem smrti, střet člověka s totalitním systémem.
„Všichni přemýšlejí o lidstvu a nikdo nemyslí na člověka
všichni mluví o knihách a nikdo neumí říci poctivé slovo
všichni volají po sbratření národů a nikdo neumí podat ruku
všichni budují a nikdo nevidí postavené
všichni si přejí vzkřísit svět a nikdo nevidí živého
všichni bojují za práva svých otců a nikdo nevidí syny v otroctví
všichni horují pro mír a každý zapomněl co je to zemřít přirozenou smrtí….“
24.05.2010 08:39:44 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se