Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Jan Zahradníček - La Saletta

(poezie)
Báseň ze sbírky Knihy básní. Vydalo nakladatelství Lidové noviny, Praha v roce 2001.

Je popisován příběh ženy/dívky, která se setká s chlapcem Maximinem, který ji chce všude doprovázet, povídat si s ní a hrát si s ní. Doba, ve které žijí je bídná, špatná zemědělská úroda. Zjeví se jim krásná Paní Lasalettská, která jim slíbí, že vše napraví, pokud se začnou modlit a věřit v Boha.
Dívka se setkává i s negramotnou pasačkou Melanií Calvatovou, což je družka Maximina. Ti se neumí modlit, ani nechodí na mše do kostela.
Jan Zahradníček zde popisuje a kritizuje tehdejší dobu, celosvětové problémy. Lidé jsou zaslepeni, nevidí, jak špatný je svět a čeho se dopouští.
Obrací se k Bohu, lidé by mu měli být oddáni, modlit se k němu. V básni se také odkazuje na biblické příběhy.

Úryvek:
Jak dříví do lesa nosíme smrt do království smrti
místo abychom se rozpomněli
před travou rašící z drti
našich Babylonů
vždy znovu v prach se rozpadajících
že na stromě života byli jsme roubováni



Jsem tu, můj Bože
na planetě naší rychle se otáčející
návštěvou u krásy
bytem v hrůze
a mezi hrůzou a krásou se potáceje
tak sotva stačím si rozvážiti
co všechno ztraceno, co všechno
ztratit lze ještě

24.05.2010 08:40:37 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se