Můj svět - literatura, film, kreativnost

První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí. Albert Camus Život je jako divadlo. Nezáleží jak dlouhé představení bylo, ale jak dobře se zahrálo.

Jan Drda - Němá barikáda


Vydal Československý spisovatel v Praze r.1978 jako svou 4192.publikaci. Odpovědná redaktorka Pavla Landová. Vytiskla Stráž, tiskařské závody, n.p. Plzeň. Obsahuje 11 povídek.

Třetí fronta
na třetí frontě stojí Mach v první řadě vzbouřeného davu proti ozbrojené jednotce SS.

Včelař
Pan řídící Havlík ukryl za války u sebe ve včelíně parašutisty. Jednoho poklidného dne do vesnice vtrhnou Němci. Ti je zabijí, zatknou Havlíka a vyhroužují mu. Chtějí po něm vědět, kam ukryl vysílačku. Havlík však nic neřekne, Němci mu včelín zdevastují a zastřelí ho.

Vyšší princip
Učitel septimy, přezdívaný Vyšší princip, zrovna vyučuje latinu, kdy ředitel školy přijde pro žáky Havelku, Moučku a Ryšánka a odvede je, protože veřejně vyjádřili souhlas s atentátem na Heydricha. Večer v rozhlase jsou vyřčena jména těch, kteří byli zastřeleni pro schvalování atentátu a mezi nimi i tito žáci. Třídní „Vyšší princip“ projeví své třídě svůj názor, že i on je pro atentát na Heydricha. Třída mu za to projeví úctu, stane se pro ně hrdinou.

Hlídač dynamitu
František Milec pracuje v šachtě s dynamitem, spolu s kamarády odstřelují tajně vlaky SS. Milec je starý muž, který miluje svou ženu Bětušku. Utíká za ní a přizná se jí. Ona, i když s tím nesouhlasí, stojí při něm. Gestapo k nim přijde, donutí Františka přiznat se, že kradl dynamit. Gestapo ho surově zmlátí, Bětuška postaví na kamna hrnec s dynamitem a tím provede rozsudek, aniž by myslela na vlastní život, celý dům tak vyhodí do povětří.

Vesnická historie
Četníkům i starostovi přišlo udání, že se v kraji schovává uprchlý ruský zajatec. Veřejně bylo vyhlášeno, že se ukrývání uprchlíka trestá smrtí. První podezření padlo z úst četníka Součka. Tušil, že se uprchlík schovává u Bernátů. Do vsi přijelo gestapo. Zatkli Bernáta, jeho sedmnáctiletého syna, manželku, selku i čeledína. Byli popraveni. Opravdovým udavačem byl pan Joudal. Získal zato jejich majetek. Starosta to už nemohl vydržet a chtěl se s četníkem Joudalovi pomstít. Vytvořili soud a odsoudili Joudala k trestu smrti za udavačství. Když mu byl štábním Kudrnou přečten rozsudek, myslel si, že má být zastřelen. Po rozhovoru se štábním se žene z kopce na kole, dostává smyk, přeletí příkop a rozrazí si lebku. Ráno
jeho tělo najdou školáci. Po natažené šňůře, která zde večer byla, není ráno ani stopy.


Nenávist
Pan účetní Babánek se toulá po poutích a na střelnicích střílí do terčů. Všichni si o něm myslí, že neumí střílet, ale on je jeden z nejlepších střelců. Na barikádě v převržené tramvaji, má křídou napsaných patnáct čárek na stropě, které znamenají patnáct mrtvých lidí. Mstil se totiž za to, že mu za Heydricha zabili syna.

Padlý beze jména
Na barikádě padl v boji proti hordám SS neznámý železničář. Hryhoryj Jakimčuk je v neznámém městě jeden z mála živých. Přijde k němu muž. Podle barvy vlajky, kterou mu ukáže, zjistí, že je stejné národnosti jako Hryhoryj. Ačkoli mu muž nosí jídlo a čistou uniformu, nepromluví spolu ani slovo. Nakonec Hryhoryj zastřelí Němce.

Pancéřová pěst
V sobotu ráno je Pepík Hošek se svým tátou v dílně. Zazvoní telefon. Táta chvíli s někým mluví, pak rychle někam běží s flintou a zakáže Pepíkovi kamkoli chodit. On ale běží s davem na Národní třídu, kde nacisté vraždí lidi. Pepík zůstane na barikádě. Proti němu jede tank. Pepík na poslední chvíli vystřelí z pancéřové pěsti a strefí se.

Zákeřník
Někdo skrývající se v bytě zastřelí z okna pětiletou Helenku a její čtyřletou kamarádku Vlastičku. Martínek chce najít vraha a tak prohledává byt. Otevře mu stará stařena a tvrdí, že je tam sama. Na stole ale leží nakousaný koláč, podle kterého Martínek pozná, že je v bytě ještě někdo jiný. Ve skříni se skrývá Němec Walter. Stařena se ho snaží bránit a vypadne z okna. Martínek odvleče Waltera ven na ulici a donutí ho jíst zem. Pak ho předá partyzánům.

Až vstanou mrtví
Willy Obermayer, dentista z norimberského předměstí, projíždí Čechy. Přijede do vesnice, kterou před několika dny vypálili. Její obyvatele bez rozdílu odvedli do blízkého lomu a postříleli. Willy má výčitky svědomí, za to, že vykradl jeden dům. Chtěl zlato na zubní korunky a panenku pro svou dceru. V jedné zatáčce na ně střílí partyzáni a Willyho poslední věta byla: „Já….já všechno vrátím…“

Němá barikáda
Na mostě přes Vltavu postaví Češi tři barikády. Franta Kroupa vzpomíná na občanskou válku ve Španělsku. Jeho kamarád zase na válku v Holandsku. Je tam také tramvaják Brůček. Všichni čekají, co se bude dít. Franta nakreslí na strop převržené tramvaje kladivo se srpem. Jarda se vydá s balíčkem granátů dopředu. Chce ho hodit na německý tank. Podaří se mu to, ale je zabit. První barikádu Němci rozstříleli. Ostatní tam čekají ještě několik hodin. Franta zase vytáhne křídu a na strop tramvaje připíše: NO P a jeho kamarád mu vezme křídu a dopíše: ASSARAN.
24.05.2010 08:41:31 | Autor: Petra



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se